„Pokud by radnice pozemky prodala, došlo by jak ke zmaření vložených veřejných prostředků, tak i úsilí a mnohaleté dobrovolnické práce desítek lidí,“ říká Mgr. Daniela Partlová, předsedkyně místního Sdružení pro životní prostředí – Stromy (2). Takzvaný biokoridor vede podél Písnického potoka a přirozeně propojuje biocentra při tomto okraji města. V převážně odlesněné a zemědělsky obhospodařované krajině na okraji hustě zastavěných čtvrtí jde o nesmírně významný pás zeleně , který umožňuje přežívání živočichů a jejich migraci skrz území pražské aglomerace. Biokoridor je také součástí takzvaného územního systému ekologické stability (3).
Před deseti lety byl biokoridor podobně jako další místa v obci zanedbaný, v části vznikla dokonce černá skládka. Jasnou představu místních lidí o tom, jak chránit a zhodnotit zdánlivě nezajímavou a zanedbanou oblast na okraji Prahy ocenila v roce 2000 Nadace Partnerství jako nosný modelový projekt úpravy veřejných prostranství. Tehdy finančně podpořila přípravu návrhové studie ochrany a funkčního využití území, kterou Sdružení pro životní prostředí Stromy zpracovalo na základě podnětů a představ veřejnosti. Vznikl tak zajímavý koncept pro rozvoj a ochranu území, který vycházel z územního plánu a zároveň zohledoval podněty místních obyvatel. Obnovu přírody v Písnici později finančně podpořil také pražský magistrát, nadace VIA a Partnerství.
„Potok a cesta tu vytvářejí malebný venkovský motiv, jádro původní osady Písnice. Chtěli jsme tento prostor zachovat a zhodnotit. Naším cílem bylo obnovit zanedbané veřejné plochy a přeměnit je v zajímavé místo k setkávání, zklidněný procházkový prostor kolem potoka, který by procházel celou Písnicí a otvíral ji do obou částí Modřansko – Cholupického přírodního parku. Záměr byl doplněn o dva pěší okruhy a cyklostezku. V místních poměrech to byla jediná ucelená představa o ochraně a zhodnocení území. Podstatnou část projektu tvořil právě lokální biokoridor,“ vysvětluje Daniela Partlová z místního sdružení.
Výjimečnost písnické iniciativy potvrzuje Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Nikde jinde v Praze se dosud nepodařilo dosáhnout toho, na základě iniciativy občanů úřad vydal územní rozhodnutí na vytvoření přírodního biokoridoru. Lidé z Písnice pracují s mimořádným nasazením a bylo by neomluvitelné, kdyby jejich práce měla přijít nazmar,“ říká Skalský. Jenže právě to nyní hrozí. Část z čerstvě zrekultivovaného biokoridoru chce radnice v Praze-Libuši prodat. „Ze zeleně se má stát manipulační plocha k nelegální skladové hale (4). Radnice se tak zřejmě snaží napomoci stavbu dodatečné legalizovat. V minulých letech přitom právě provoz nákladních automobilů k hale vedl k poničení zeleně a poškodil cestu podél potoka v biokoridoru,“ podotýká Daniela Partlová.
„V Praze dlouhodobě ubývá zeleň Proto vnímáme iniciativu občanů v Písnici jako velmi cennou. Je nezbytné, aby libušská radnice podobné aktivity podporovala a dbala o ochranu území, která má být i podle územního plánu v přírodním stavu,“ podotýká mluvčí Arniky Zora Kasiková.
O prodeji pozemku v biokoridoru bude radnice městské části Praha – Libuš rozhodovat 29. dubna, Rada Městské části tento prodej doporučila.
Přílohy:
(1) Biokoridor je souvislým úsekem krajiny, kterým se mohou pohybovat živočichové i další organismy mezi tzv. biocentry, jež jsou jejichž přirozeným místem existence. Může jít například o strouhy, pásy křovin, aleje, meze apod.
(2) Sdružení pro životní prostředí Stromy vzniklo v roce 1999 za pomoci Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. Jeho posláním je ochrana přírody a krajiny na místní úrovni, jež se zhmotnilo do dlouhodobého projektu s názvem Zelená zóna Písnice.
Záměr s názvem Zelená zóna Písnice získal značnou podporu veřejnosti a tak byla v průběhu minulých let oblast Písnického potoka zbavena černých skládek, vyčištěna a v rámci možností upravena. V dalších letech přibyly originální rozcestníky z dílny místního rodáka, akademického sochaře Petra Poláka a pro Městskou část Praha - Libuš byl zpracován generel cyklistických tras a stezek. Přes mnohá úskalí byl v průběhu minulých deseti let tento mimořádný pražský občanský projekt naplňován. Nejprve byl obnoven lesního pozemek a z černé skládky se stal registrovaný významný krajinný prvek. Poté se sdružení zaměřilo na další část biokoridoru při ulici K Vrtilce, kde došlo v uplynulých letech ke značné devastaci území a stav tamní vegetace byl kritický. Na podzim zde bylo z důvodů havarijního stavu vykáceno téměř přes osmdesát stromů. Bylo potřeba oblast i potok vyčistit, ošetřit zbývající stromy a znovu zajistit podmínky pro přirozenou obnovu. Také tento projekt se sdružení Stromy podařilo v loňském roce úspěšně realizovat a obnovit funkčnost i v této části biokoridoru díky finanční pomoci grantu Odboru ochrany přírody Magistrátu hlavního města Prahy. „Na dosadby stromů však nedošlo a tak jsme iniciovaly sbírku na výsadbu stromů. Stromy jsou darem lidí, kteří se rozhodli tímto konkrétním způsobem pomoci při obnově přírody a krajiny a darovali či adoptovali strom,“ vysvětlila Daniela Partlová.
(3) Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. (114/1992 Sb. (dokument Adobe PDF)396.8 KB) o ochraně přírody a krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny.
(4) Potíže s nelegální skladovou halou se táhnou již od roku 2001, kdy se její umístění i provoz pokusil zlegalizovat stavební úřad pro Prahu-Libuš. Toto rozhodnutí ale v roce 2007 zrušil pražský magistrát. Protiprávnost povolení potvrdilo i Ministerstvo pro místní rozvoj. V létě 2008 vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídil odstranění nepovolené stavby skladové haly. To se ale dodnes nestalo. V budově skladovala zboží do nápojových a prodejních automatů společnost Delikomat. Těžkotonážní kamiony ke skladu přijížděly po úzké cestě vedoucí biokoridorem, která zároveň slouží k procházkám a jako cyklostezka. Mimo toho, že nákladní auta ničily stromy a keře, rozjížděly krajnici a ničily vozovku, ohrožovaly také chodce a cyklisty.
Aktivity Centra pro podporu občanů byly podpořeny z prostředků Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu, prostřednictvím Blokového grantu Nadace rozvoje občanské společnosti.
