Řešením mohou být dostupnější dotace z operačních programů, průběžné dosazování pokácených stromů, osvěta a odborná péče o stromy. Vyplynulo to z debat u kulatého stolu, které na téma ochrany alejí uspořádalo sdružení Arnika ve třech krajích - na Vysočině, v Olomouckém a Zlínském kraji - s představiteli krajů, orgánů ochrany přírody a silničních správ. Cílem bylo zjistit problémy a pomoci definovat kroky k jejich řešení.
„V rámci našeho projektu nazvaného Ochrana alejí pro zachování typického rázu české krajiny jsme chtěli přivést doslova k jednomu stolu všechny zainteresované strany, pojmenovat hlavní problémy bránící účinné ochraně alejí v České republice a společně hledat řešení,“ řekl vedoucí projektu Martin Skalský z Arniky. Diskuzí u kulatého stolu se zúčastnili zástupci krajských úřadů, Agentury ochrany přírody a krajiny, České inspekce životního prostředí, krajských správ silnic, odborníci na ošetření stromů a zástupci Arniky.
Projekt probíhal v Olomouckém a Zlínském kraji a na Vysočině, tedy v regionech nejbohatších na aleje v celém prostoru střední Evropy. Aleje zde tvoří podstatnou část charakteristického rázu krajiny a mají silnou vazbu k historii. Místní obyvatelé si jedinečnost přírodního dědictví často ani neuvědomují. Aleje nejsou zmapovány a neexistují ucelené přístupy k jejich ochraně.
Cílem setkání bylo prodiskutovat současné problémy, které komplikují údržbu a ochranu stromů a výsadbu nových alejí. Přizvaní zástupci krajských správ silnic například připustili, že pracovníci provádějící ořezy a údržbu stromů většinou nejsou odborně proškoleni v péči o stromy. Podotkli ovšem, že odborné školení pracovníků by přivítali. „Tito lidé by měli být proškoleni a zapracováni zkušenými odborníky na ošetřování dřevin,“ řekla Vendula Krčmářová, koordinátorka projektu v Olomouckém a Zlínském kraji. „Naše sdružení zatím nabízí obecné poradenství k ochraně dřevin u jednotlivých případů pro obyvatele těchto tří krajů. Nyní lépe známe potřeby státní správy a samosprávy. Je možné je využít ve prospěch zlepšení zdravotního stavu stromů v alejích,“ dodala Krčmářová. Jak upozornil Michal Valečík, odborník na péči o dřeviny, vysazeným stromům je třeba věnovat pozornost hned po výsadbě. Správně vedeným výchovným řezem lze předejít mnoha problémům v pozdějším věku, jako například tvorbě tlakových vidlic, lámání větví a praskání kmene. Stejně tak je nutné přistupovat zodpovědně k ořezu větví u vzrostlých stromů, aby nebyla narušena statika dřeviny a aby došlo k správnému zhojení rány. Zatímco správný výchovný řez mladého stromu v aleji vyjde na zhruba 50 korun, ošetření dlouho zanedbávaného stromu může stát i desítky tisíc.
Obnovu alejí komplikují podle zúčastněných především vlastnické vztahy k pozemkům. Pozemky těsně sousedící s alejemi většinou patří soukromým majitelům, nikoliv správcům silnic. Mnohdy dokonce není vlastník vůbec znám, protože v některých oblastech nejsou pozemky přesně zaměřeny. „Potížím správců silnic jsme velmi pozorně naslouchali. Odpovědi na nejčastější otázky jsme se snažili najít v zahraničí, kde je ochrana alejí na mnohem vyšší úrovni a kde si již řadou pokusů a omylů prošli, ale kde také našli řadu použitelných způsobů řešení. Doporučení a návrhy nyní zpracováváme do publikace, kterou již brzy zdarma rozešleme všem úřadům, které mají s alejemi co do činění,“ přislíbil odborník na ochranu přírody Ing. Jakub Esterka z Arniky.
Možnost získat potřebné finanční prostředky na ošetření stromů v alejích nabízí například Operační program životní prostředí. "Žijeme v unikátní době, kdy jsou k dispozici obrovské dotační programy Evropské unie. Budou ale otevřeny pravděpodobně jen do roku 2013. Nabízené peníze mohou pro ošetření alejí využít také kraje a silniční správy,“ upozornila Vendula Krčmářová. "Vyžaduje to však oslovit externí projektové manažery nebo najít vnitřní kapacity úřadů a jednat okamžitě, protože času již moc nezbývá. Po roce 2013 již žádný podobný dotační program pravděpodobně existovat nebude." dodala Krčmářová. S diskusí vyplynulo, že zatím bylo na ošetřování a výsadby alejí podáno jen velmi málo projektů a peníze stále čekají na své příjemce. Častým problémem je přílišná složitost a náročnost podání žádostí do těchto programů, případně vyřazení žádosti kvůli drobným formalitám. V tomto směru by pomohlo, pokud by kraje společně žádaly o zjednodušení a zpřehlednění dotačních programů.
Ve všech krajích, kde se debaty konaly, zazněly také stížnosti na časté poškozování dřevin. Stromy trpí z obou stran, provozem na silnici i využíváním zemědělské půdy. Poškození kmenů, větví a hlavně kořenů při orbě bývají značná. „Samozřejmě nelze říci, že všichni zemědělci stromům škodí, je to o přístupu jednotlivých lidí, nicméně tato stížnost zazněla skutečně často,“ uvedla Vendula Krčmářová. Podle ní zde může pomoci větší osvěta a současně také sankce České inspekce životního prostředí či Policie ČR.
Zákon jakékoliv poškozování stromů zakazuje. K ničení alejí často docházelo kvůli špatně nastaveným pravidlům pro přidělování zemědělských dotací podle výměry obdělávané půdy. Ta se zjišťovala satelitním snímkováním. Pravidla pro tento typ dotací se však nedávno změnila, takže do budoucna už vše závisí pouze na osvětě a zodpovědnosti zemědělců a kontrole orgánů ochrany přírody.
Poznámky a další informace
Fotografie z jednání u kulatých stolů:
Jihlava, 21.4.2010
http://www.arnika.org/Fotogalerie/kulaty-stul-v-jihlave-k-ochrane-aleji
Olomouc, 18.5.2010
http://www.arnika.org/Fotogalerie/kulaty-stul-k-ochrane-aleji-olomouc-18-5-2010
Zlín, 26.5.2010
http://www.arnika.org/Fotogalerie/kulaty-stul-k-ochrane-aleji-ve-zline
Stránky Arniky věnované ochraně alejí: arnika.org/stromy/aleje
