Během nedávných odběrů v oblasti Lori - oblasti zasažené průmyslovým znečištěním - bylo odebráno celkem 136 vzorků, včetně vzorků domácího prachu, půdy, sedimentů, mléčných výrobků a biomateriálů (lidská moč a vlasy). Výzkum probíhal od 28. července do 2. srpna ve 12 komunitách a osadách marzu Lori: Alaverdi, Haghpat, Sanahin, Akori, Shnogh, Teghut, Akhtala, Mets Ayrum, Pokr Ayrum, Shamlukh, Armanis a Mghart, které jsou pod vliv těžebních a hutních podniků CJSC Sagamar, Teghut CJSC a Akhtala Mining and Processing CJSC.
Všechny vzorky byly odeslány do České republiky do certifikované laboratoře Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Nejprve bude ve vzorcích zkoumán obsah prvků charakteristických pro těžební a hutní průmysl - arsen, kadmium, měď, zinek a olovo. “V tomto regionu pracujeme již několik let a každá studie doplňuje tu předchozí, s cílem získat co nejvíce údajů o šíření znečištění v nejzranitelnějších oblastech, a zvyšovat tak povědomí obyvatelstva o rizicích pro zdraví i životní prostředí,” uvedla Valerie Grechko z české nevládní organizace Arnika zaměřující se na chemickou bezpečnost a vyjádřila spokojenost s aktivní účastí místní populace na odběru vzorků.
Na rozdíl od předchozích let bylo letos území studie rozšířeno. Obyvatelé vesnic Armanis, Mghart, Shnogh a Teghut se odběru biomateriálu zúčastnili poprvé. “Prach ze skládek jde naším směrem a cítíme nesnesitelný zápach, zvláště při silném větru,” řekl obyvatel Armanisu v rozhovoru pro EcoLur. Dodal, že ho neustále trápí problémy s dušností, ale lékařský výzkum nic neodhalil a tak nyní doufá, že mu výzkum českého týmu pomůže najít odpovědi na jeho otázky. Obyvatel vesnice Shnogh účastnící se odběru vzorků se již několik let snaží upozornit na zdravotní problémy lidí žijících v kontaminovaných oblastech. Sám je pod dohledem lékařů, užívá silné léky. “Můj pozemek je na břehu řeky Debed. Zvířata, která vodu pila, onemocněla a zemřela. Stromy vysychají. Mám bolesti žaludku, problémy s krevním tlakem. To vše samozřejmě spojujeme s těžebním průmyslem,” řekl. Obyvatel je jedním ze 70 žalobců, kteří podali žaloby na těžařský a zpracovatelský závod Akhtala za účelem získání náhrady škod na zdraví a hospodářství. Podle něj jsou výsledky výzkumu hlavní důkazní základnou v jejich boji za spravedlnost a obnovu práv.
“Výzkum prováděný v posledních letech stále více přitahuje zájem veřejnosti. Vzhledem k tomu, že v Arménii neexistují žádné státní mechanismy pro hodnocení dopadů těžebního průmyslu a znečištění na lidské zdraví, jsou výsledky studie jediným důkazem v ochraně práv jak ve státních institucích, tak u soudů. Výsledky výzkumu navíc přímo ovlivňují státní politiku, probíhají práce na zavedení mechanismů pro hodnocení vlivu znečištění na životní prostředí a lidské zdraví,” řekl Oleg Dulgaryan, předseda Centra pro mobilizaci a podporu komunit (CCMS).
U terénních prací byla přítomna i vedoucí konzulárního oddělení Velvyslanectví České republiky v Arménii Ani Shaginyanova, manželka zmocněného zástupce České republiky v Arménii Eleonora Kopecká a další představitelé.
Vědecké údaje získané studiemi chemického znečištění způsobeného objekty těžebních a hutních podniků - ložiska, odkaliště a odpadní horniny vznikající při výrobě atd. - budou předloženy k diskusi zúčastněným stranám. Plánovány jsou setkání s místními obyvateli a správami, s odpovědnými vládními agenturami a veřejností, během nichž bude vypracována politika na ochranu lidských práv na životní prostředí a snížení rizik spojených se znečištěním životního prostředí.
Výzkum provádí česká nevládní organizace Arnika společně s arménskou nevládní organizací Centrum pro mobilizaci a podporu komunit (CCMS) a informační nevládní organizací EcoLur za finanční podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v rámci programu transformační spolupráce Transition.
