Oproti dilematu českých rodičů, jakou zvolit barevnost dětského pokojíčku, si rodiče z jižní a jihovýchodní Asie musí klást daleko zásadnější otázky - jak se vyhnout barvě s obsahem olova a zajistit zdravý vývoj svých dětí. Koncentrace olova v testovaných barvách ze sedmi asijských zemí Bangladéše, Indie, Indonésie, Nepálu, Filipín, Srí Lanky a Thajska vysoce překračují evropské normy, a tak zůstává duševní vývoj malých dětí z jižní a jihovýchodní Asie i nadále významně ohrožen. Vyplývá to ze studie, na které se podílelo sdružení Arnika a kterou v těchto dnech zveřejnili zástupci mezinárodní sítě nevládních organizací IPEN při příležitosti jednání o Strategickém přístupu k mezinárodně odpovědnému nakládání s chemickými látkami (SAICM).
„V České republice naštěstí olovnatými barvami pokojíček nevymalujete. Jejich prodej je u nás totiž zakázaný," uklidňuje hlavně rodiče odbornice na toxické látky Jitka Straková z Arniky. Ale hned dodává: „To ale neznamená, že bychom měli ignorovat fakt, že v Asii jsou olovnaté barvy na trhu běžně a často končí právě v ložnicích malých dětí. Studie, která mapuje výskyt olova v barvách je pouze začátek změny, která by měla být završena jeho zákazem," dodává Straková.
Evropské státy včetně České republiky již podnikly řadů důležitých legislativních kroků vedoucích k regulaci množství toxického olova ve spotřebním zboží a životním prostředí. Například ukončením používání olovnatého benzínu nebo přijetím evropské legislativy REACH. Asijské země zatím neměly to štěstí a dekorační nátěrové barvy s obsahem olova jsou stále široce dostupné na jejich trzích a běžně používané v domácnostech. Přestože je možné zakoupit i bezolovnaté alternativy, tak spotřebitel nemá možnost tyto barvy od sebe rozeznat. V Asii totiž neexistuje žádný certifikační program, který by barvy testoval a přidělil jim označení, podle kterého by zákazník poznal, že se jedná o barvu bez obsahu olova.
Právě zveřejněná studie mimo jiné upozorňuje na to, že běžně prodávané barvy používané na vymalování domácností obsahují nebezpečně vysoké koncentrace olova a proto ohrožují nejzranitelnější skupinu populace, a to děti v předškolním věku . Vystavení organismu olovu v takto nízkém věku může u dětí způsobit nevratné poškození mozku, celoživotní snížení inteligence nebo neschopnost se učit. „Domácí malby se začnou časem téměř neznatelně odlupovat a odprašovat, a tak se olovo z barvy dostane do prachu v domě. Ten se pak usazuje na různých místech, nejčastěji na podlaze a nábytku. Následně ulpívá na dětských rukách, které si děti strkají do úst, a tím dochází ke kontaminaci olovem v organismu," vysvětluje cestu olova do lidského organismu Jitka Straková.
K bezstarostné volbě rodičů z Asie přispívá Arnika a další nevládní organizace z mezinárodní sítě IPEN rozvojovým projektem s názvem Eliminace olova v barvách. Úlohou Arniky v projektu bylo zajistit odběr reprezentativních vzorků barev a zprostředkovat analýzy v akreditované evropské laboratoři. „S partnery jsme se podělili především o zkušenosti s vedením kampaní zaměřených na snížení zátěže toxickými látkami," komentuje spolupráci vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.
„Projekt má velkou šanci prosadit zákaz používání olova jako přísady barev v několika zemích. Například filipínská organizace EcoWaste už dosáhla svými aktivitami omezení použití těchto barev na dětských hřištích v Manile," dodává koordinátorka projektu Mgr. Jitka Straková z Arniky. Srílanské organizaci Centre for Environmental Justice se podařilo zajistit zpřísnění limitu pro obsah olova v barvách na 600 částic na milion (ppm).
