Vykácena má být více než stovka stromů, ohrožen je zámecký park nebo renesanční Staroměstský most. Ačkoliv je projektová dokumentace k záměru již připravena ke schválení stavebním úřadem, veřejnosti nebyla podoba a cena projektu blíže představena (1).
Velmi kontroverzní je samotná podoba protipovodňových opatření. Téměř 1,5 kilometru dlouhá a místy až dva metry vysoká železobetonová zeď by výrazně poznamenala střed Děčína. „Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela radikální zásah do prostředí města, měla by mít veřejnost možnost se k plánovaným opatřením vyjádřit,“ zdůraznil Kamil Repeš z děčínské pobočky sdružení Arnika. „Kvůli stavbě zdi má být zbytečně pokáceno 106 vzrostlých stromů. Kácením by byl na dlouhé desítky let významně poškozen zámecký park, a to až do doby, než náhradní výsadba alespoň částečně vrátí ztracenou hodnotu. Do rehabilitace parku přitom město dosud vložilo nemalé finanční prostředky, které by tak byly znehodnoceny,“ dodává Repeš.
„Efektivita celé stavby z hlediska skutečné ochrany obyvatel města je velmi sporná,“ říká Jana Vorožcova z Děčínského občanského sdružení. „Za cenu v řádech stovek milionů Kč budou chráněny převážně objekty občanské vybavenosti, jako je prodejna Kaufland, zimní stadion, plavecký areál a další. S výjimkou několika vil na Starém městě jsou obytné části v ohrožených lokalitách v podstatě nechráněny,“ doplňuje.
Plánovaná stavba je navíc koncipována pouze do rozsahu 20leté a 50leté povodně, v případě mohutnější záplavy jako například v roce 2002 nemusí být protipovodňová ochrana funkční. Projekt počítá pouze s rozvodněním řeky Labe, opomíjí vliv Ploučnice. Navržené řešení v prostředí Děčína se výrazně liší od navržených opatření v prostředí Podmokel, kde jsou využívány mobilní zábrany a zemní valy, které jsou celkově přijatelnější.
Hlavní město Praha, které utrpělo při tisícileté povodni značné škody a zároveň je jeho centrum památkovou rezervací, vybudovalo na většině svého území také mobilní povodňové zábrany, které nenarušují charakter Malé Strany a Starého města a nevynutily si ani kácení. Opačným příkladem je monstrózní betonová zeď u Trojského zámku, kvůli níž byla vykácena část topolové aleje a v nivě Vltavy vznikla neestetická stavba. Je jasné, že protipovodňová ochrana je potřebná, otázkou však je její forma.
Stavba je navržena tak, že by poškodila několik významných památek: „Stavbou má být citelně poznamenán například renesanční Staroměstský most pod nájezdem na Nový most, po zámku nejstarší dochovaná památka na území města,“ říká historik umění Miloš Vavřička z Iniciativy pro děčínský zámek. „Při projektování protipovodňových zdí se z neznámého důvodu zapomnělo, že most se skládá ze dvou částí, přičemž jedna je dnes skryta pod zemí. Plánované základy bariér, sahající až do hloubky 5 metrů, mají tuto dochovanou i když zasypanou část mostu doslova přetnout,“ upozorňuje Vavřička.
Jeden z nejdelších úseků betonové zdi má navíc procházet Mariánskou loukou. „Tato lokalita je památkově chráněna nejen jako středoevropsky unikátní archeologické naleziště, ale také jako zámecký park,“ doplňuje Vavřička. Navržené stavby jsou tedy nejen v přímém rozporu s touto ochranou, ale také s projektem revitalizace zámeckého parku a zahrad v rámci Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Zásah v podobě plánované stavby tuto významnou lokalitu nevratně zničí. „Realizace protipovodňových opatření v navržené podobě by navíc mohla mít negativní vliv na čerpání dotace z EU,“ obává se Miloš Vavřička.
Pro projekt protipovodňové ochrany navíc nebyly zpracovány jiné varianty. „Je pochopitelně velmi důležité ochránit lidi i jejich majetek, ale jsme přesvědčeni, že to lze udělat i šetrnějším způsobem, než opevnit Děčín pásem železobetonových zdí. Nechápeme, proč se tak důležitá věc nemůže řešit způsobem, který nebude zbytečně poškozovat krajinu a devastovat kulturní památky,“ komentuje chystaný projekt Radek Špáta ze sdružení Zelená pro planetu.
V minulém týdnu bylo pro projekt protipovodňových opatření na pravém břehu Labe zahájeno řízení o udělení stavebního povolení. V současnosti také probíhá správní řízení o kácení stromů, kterého se účastní sdružení Arnika a Děčínské občanské sdružení.
Poznámky a další informace:
(1) O záměru informovalo město občany na úřední desce v roce 2007, kdy také projekt schválilo zastupitelstvo.. O protipovodňových opatřeních informoval také článek, který byl uveřejněn ve Zpravodaji města v březnu minulého roku. Nijak však nezmiňoval jejich přesnou podobu, zejména výstavbu zdi.
Zpravodaj z března 2009 najdete zde: http://www.mmdecin.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/Zpravodaj/2009/DC_09_10_export.pdf
Více informací včetně fotografií a situačních map protipovodňových opatření najdete na:
arnika.org/mesta/protipovodnova-zed
Investorem stavby je Povodí Labe s.p.. Projekt „Protipovodňová opatření na Labi, Děčín levý a pravý břeh“ budou financovány z prostředků EU. Město Děčín bude spolufinancovat stavbu cca. 3- 5 % z celkové částky. Do celkových nákladů však není započítána údržba protipovodňových opatření, tak aby byla provozuschopném stavu. Tyto náklady budou hrazeny z městského rozpočtu.
Projekt prošel zjišťovacím řízením v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. malá EIA).
http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK285
