Z přirozených, klikatých potoků se v minulosti staly vybetonované, zregulované kanály. Do odvodněných polí se srážky nevsakují, jen protečou do trubek a stružek a rychle zaplňují potoky. Voda z jednotlivých potoků rychle odtéká a přichází velmi rychlá a prudká povodňová vlna. To jsou podle Arniky hlavní příčiny nedávných plošných záplav i současných lokálních bleskových povodní. Spojením více rozvodněných toků se pak síla povodňové vlny násobí, stejně jako rozsah škod. Zdravá krajina před suchem i povodněmi ochrání levněji a účinněji, než hráze a betonové břehy [1].
„Odvodněná krajina je jako střecha, ze které voda rychle steče dolů po okapu. A pod tím pomyslným okapem stojí naše města a obce. Každý metr krychlový vody, každá kapka, kterou nezadrží louky, lesy, pastviny nebo mokřady, ohrožuje zdraví a majetek lidí žijících v nižších částech toku. Každý metr zregulovaného malého potoka přispěl k přelití hrází v Mělníce, Děčíně, v Ústí nebo i v Zálezlicích,“ komentuje příčiny povodní vedoucí programu Ochrana přírody Jana Vitnerová z Arniky.
Nevládní organizace proto apeluje na premiéra Nečase a ministry Bendla a Chalupu (všichni z ODS), aby přijali taková opatření, která naši krajinu uzdraví a obnoví přirozená koryta potoků a řek.
„Úředníci a politici v řadě měst povolují stavby v záplavových územích, ukrajují z volné krajiny, pokrývají ji betonem a zabraňují vodě, aby se bezpečně a hlavně beze škod rozlévala. Technická protipovodňová díla často poskytují jen klamný pocit bezpečí. Nejsou totiž vždy spolehlivá a při jejich selhání dochází k největším škodám,“ dodává Vitnerová.
Současná povodeň však nemusela být tak ničivá. Vláda už v roce 2009 uložila několika ministrům, aby vypracovali soubor protipovodňových a protierozních opatření [2]. Na investice do obnovy přirozených funkcí krajiny bylo tehdy vyčleněno 16 miliard korun. Současná vláda včetně ministra Tomáše Chalupy navržená opatření podcenili a finance utratili jinde. Místo aby 3,7 miliardy z evropských fondů použil na ozdravení krajiny, doslova je nalil do pražských tunelů. Navíc při povodni nehledá Chalupův úřad příčinu, ale omezuje se na vydávání zpráv o počasí.
Poznámky:
[1] Příklady nákladů na přírodě blízká protipovodňová opatření:
|
Opatření |
Náklady |
Zdroj odhadu nákladů |
|
Revitalizace potoka, včetně soustavy tůní a retenčního mokřadu |
500.000,- Kč/km toku |
Náklady na zemní práce a výsadbu dřevin – dle realizace u města Telč |
|
Obnova meze mezi poli |
100.000,- Kč/km meze |
Náklady na zemní práce a výsadbu dřevin – dle realizace u Zdislavic na Vlašimsku |
|
Remízek |
20 – 50.000,- Kč/ha |
Náklady na výsadbu dřevin |
|
Obnova různovětého smíšeného lesa |
Řádově stovky Kč/ha |
Vyšší náklady na sazenice stromů, pomalejší nárůst dřevní hmoty, vyšší tržní cena dřeva |
|
Změna osevního postupu |
Řádově desítky Kč/ha |
Náklady na osivo (pícniny, luštěniny), nižší tržní cena, nižší náklady na ochranu rostlin |
|
Vyorání hlubší zádržné brázdy na ochranu pole |
Řádově koruny na hektar |
Vyšší spotřeba pohonných hmot při hlubší orbě |
|
Orba po vrstevnici namísto po spádnici |
Řádově haléře na hektar |
Individuální dle konfigurace terénu |
[2] Vláda v roce 2009 vyčlenila 16 miliard korun určených na opatření v krajině, která by snížila zejména rizika povodní a erozi – níže citované nařízení vlády nebylo naplněno.
Návrh tezí pro přizpůsobení se změnám klimatu v podmínkách ČR (usnesení č. 1452 z 30. listopadu 2009), bod dvě
Vláda
I. schvaluje Teze strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách
České republiky, uvedené v části III materiálu č.j. 1597/09;
II. ukládá
1. ministrům provést analýzu dopadů klimatické změny v rámci gesce jimi
řízených resortů, výsledky zapracovat do navržené osnovy materiálu a předložit tento
návrh do 30. září 2010 ministru životního prostředí,
2. ministrům životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, pro
místní rozvoj a ministryni zdravotnictví zajistit v rámci svých gescí při plnění úkolu
podle bodu II/1 tohoto usnesení rozpracování principů adaptačních opatření podle
přílohy č. 2 tezí uvedených v bodě I tohoto usnesení,
3. ministru životního prostředí zajistit koordinaci přípravy celkového
materiálu včetně ustavení příslušných meziresortních pracovních komisí a předložit
vládě do 31. prosince 2010 návrh kompletní strategie přizpůsobení se změně klimatu
v podmínkách České republiky.
Při kontrole úkolů v září 2010 (usnesení 748/2010) byl termín prodloužen do 30. 6. 2011, a následně z plánu nelegislativních činností vlády schváleného usnesením 468/2012 vypadl docela.
