„Z hlediska památkové péče je žádoucí zlepšení celkového stavu ostrova, jeho vegetační složky a mobiliáře včetně navrhované parkové kompozice,“ píše ve stanovisku pražského pracoviště Národního památkového ústavu jeho ředitel Michael Zachař. „V zájmu památkové péče je zachovat historický obraz a charakter Střeleckého ostrova v celé jeho ploše včetně břehů, který je z větší části přírodní s minimem zastavěných ploch,“ uvádí stanovisko s tím, že velké stavební zásahy do ostrova jsou naprosto nežádoucí.
Podle Martina Skalského ze sdružení Arnika je návrh regenerace příliš intenzivní. „Střelecký ostrov je oázou přírody v centru Prahy. Lidé využívají pískové cesty mezi starými stromy k procházkám, nebo chodí posedět k písčitým břehům a pozorovat plynutí řeky. Populární je také letní kino. K tomu všemu ale není nutné ostrov přestavovat. Stačilo by opravit veřejné osvětlení a chodníky. Z místa klidu by se neměl stát další zábavní podnik,“ řekl Skalský.
Střelecký ostrov je také významným hnízdištěm řady druhů ptáků, včetně některých chráněných - například ledňáčka. Tito ptáci by pokácením vzrostlých stromů přišli o prostředí pro svůj život. „A Pražané by tak ztratili jednu z posledních zelených ploch bez komerčního využití, které jim nabízejí klid stranou městského ruchu. Tyto plochy z metropole rychle mizí zejména pod tlakem soukromých investorů,“ poznamenala mluvčí Arniky Zora Kasiková.
Občanská iniciativa Pankráce se spolu s dalšími sdruženími účastní správních řízení, v nichž se rozhoduje o povolení přestavby. Podle ní má radničním plánům padnout za oběť 91 vzrostlých stromů. „Odborný posudek ukázal, že 18 stromů je nemocných a kácení se zřejmě nelze vyhnout. Ostatní ovšem mají padnout převážně kvůli představě architektů o nové koncepci ostrova. To považujeme za zbytečnou devastaci životního prostředí. Nově má být vysazenou pouze 53 stromů. Museli bychom čekat dvacet let, než vyrostou a začnou plnit ekologické a estetické funkce,“ řekla předsedkyně občanské iniciativy Marie Janoušková.
O projektu, který pro Prahu 1 navrhla společnost Zahrada nad Metují, nyní rozhoduje odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu pražského magistrátu. Vedle občanských sdružení se k projektu staví kriticky také pražské pracoviště Národního památkového ústavu. Rozhodnutí musí vydat také odbor životního prostředí Prahy 1 a příslušný stavební úřad.
Návrh na rekonstrukci ostrova se objevil již přede dvěma lety – úřady jej tehdy zamítly. „Také nový návrh je špatný, protože jeho motivem je přetvoření přírodního ostrova do podoby umělého parku,“ říká Marie Janoušková za občanská sdružení, která s projektem nesouhlasí.
Projekt počítá s výměnou laviček a veřejného osvětlení. Opraveny mají být všechny cesty. Část historického zábradlí na mostu Legií má být vybourána, aby na ostrov mohl vést výtah. Severně od mostu má vzniknout nová plocha pro pořádání kulturních a společenských akcí. Kolem ostrova má vzniknout okružní cesta, která kolem restaurace vybočí nad vodu jako dřevěný zavěšený balkon. Na jižní špici ostrova má cesta procházet dřevěným vyhlídkovým molem s posezením. Ostrov by měl získat slavnostní nasvícení, včetně osvětlení vybraných stromů a zdaleka viditelných světelných kuželů. Na jižní straně ostrova se plánuje přístaviště Skautské lodi s klubovnou a další přístavní mola. V severní části mají vyrůst čtyři energetické sloupky pro připojování techniky pro pořádání větších komerčních akcí.
Přílohy:
(1) Vyjádření pražského pracoviště Národního památkového ústavu Vám v případě zájmu zašleme e-mailem (6 stran).
(2) Historie Střeleckého ostrova
Střelecký ostrov měl po staletí přírodní charakter, pokryt byl nejprve bylinnou, později stromovou vegetací. Teprve na Hergetově plánu z roku 1791 je doložena pozdně barokní urbanizace ostrova formou geometrického kubusu čtyřřadého stromořadí vázaného na budovu střelnice ve středu ostrova. V polovině 19. století bylo stromořadí rozšířeno o několik dalších řad v souvislosti s výstavbou zděné restaurace (nyní č. p. 336) a řetězového mostu. Pozdní krajinářská úprava severní části ostrova je doložena až na polohopisném plánu Malé Strany a Hradčan z roku 1891. Její obnova ve značném stupni zchátralosti proběhla v 60. letech 20. století. Jižní polovina ostrova spolu s budovou restaurace byla v druhé polovině 20. století přidělena Tělovýchovné jednotě Start Praha, která si na ní upravila svoje hřiště. Z ostrova se otevírají panoramatické pohledy na Pražskou památkovou rezervaci.
Sbor pražských ostrostřelců postavil v roce 1812, po požáru staré dřevěné střelnice, novou zděnou budovu s hostincem (nyní č. p. 336) podle plánů architekta J. K. Zobela. V roce 1842 byla budova opravena a v letech 1935 – 1937 rozšířena o terasu a kavárnu včetně lodžie podle návrhu architekta J. Zázvorky a J. Libánského (dnes kulturní památka).
Spojení s ostrovem zajišťoval přívoz až do roku 1841, kdy byl přes ostrov postaven řetězový most Františka Josefa I. V letech 1898 – 1901 byl na tomtéž místě postaven nynější most Legií projektovaný architektem Karlem Balšánkem (dnes kulturní památka). Architektura mostu je dokladem eklektismu konce 19. století. Kamenný most je klenutý se čtyřmi návodními pilíři na staroměstské straně a třemi na malostranské straně. Nejširší pilíř mostu ukotvený na Střeleckém ostrově je na horní pochozí straně zdoben plným kamenným zábradlím, ozdobnými patníky a bronzovými vázami. Oproti němu, na jižní straně mostu, je vybudováno monumentální, bohatě architektonicky zdobené schodiště vedoucí na ostrov.
Střelecký ostrov, s parkovou úpravou a dochovanými pozůstatky klasicistní úpravy z první poloviny 19. století ve střední části a novokrajinářskou úpravou z konce 19. století v severní části, se spolupodílí významnou měrou na utváření prostředí Pražské památkové rezervace. Hmota ostrova se uplatňuje v blízkých pohledech z vltavských nábřeží (především Smetanova), Kampy, Karlova mostu a Slovanského i Dětského ostrova. Ostrov sám, zejména ve své veřejně přístupné parkově upravené střední a severní části, nabízí neopakovatelné pohledy na jednotlivé kulturní památky na pravém i levém břehu Vltavy a z nejsevernější části pohled na panorama Pražské památkové rezervace v popředí s Karlovým mostem.
Zdroj: Národní památkový ústav
Aktivity Centra pro podporu občanů byly podpořeny z prostředků Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu, prostřednictvím Blokového grantu Nadace rozvoje občanské společnosti.
