Jedním z důvodů, proč výstava vznikla, je dlouhodobý úbytek zeleně v hlavním městě. Význam stromů vyzdvihuje i ředitel Botanické zahrady, ing. Ladislav Pavlata: "Zahrada umožňuje lidem nejen odpočinek v příjemném a zdravém prostředí, ale chceme v lidech také probudit zájem o přírodu. A stromy jsou jedněmi z nejzajímavějších organismů na zemi. Máme zde jak mnoho unikátních dřevin - metasekvoje nebo unikátní jinan dvoulaločný, starý přibližně 130 let, tak exempláře z české krajiny, se kterými se lidé setkají i ve volné přírodě".
12 velkoplošných panelů, umístěných jak ve venkovní expozici, tak v jednom z subtropických skleníků, kombinuje barevné fotografie s popisným textem, obsahujícím autentická vyjádření jednotlivých aktérů. "Smyslem fotografií a jejich grafického ztvárnění bylo vystihnout atmosféru nebo osud místa, ať už skutečný nebo ten, který je možná čeká," říká ke zpracování fotograf Alexandr Hudeček. "Věříme, že setkání s jednotlivými příběhy ve výjimečném prostředí zahrady s mnoha jedinečnými stromy a dalšími rostlinami povede návštěvníky k zamyšlení nad tím, co pro náš život v metropoli znamená zeleň," doplnila Zora Kasiková.
Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika poskytuje jednotlivcům i sdružením podporu v jejich zapojení do rozhodování o životním prostředí. Výstava, jejíž název vychází z kresleného vtipu Vladimíra Jiránka, je součástí kampaně Zachraňme stromy. V červenci bude k výstavě vydána také tištěná publikace.
Výstava bude v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK v Praze 2, Na Slupi přístupná do 30. července, a to denně od 10 do 17 hodin. Část exponátů je v jednom ze skleníků, část ve venkovní expozici.
Příloha: přehled kauz, kterým je výstava věnována:
Náměstí na Balabence - Praha 8
Park v jižní části náměstí na Balabence, ohraničený rušnými ulicemi Českomoravskou a Sokolovskou, se před zastavěním administrativní budovou Vysočanská brána rozhodli místní lidé zachránit. Nechali kvůli tomu vypracovat alternativní studii pro revitalizaci zeleně a zorganizovali petici, pod níž se podepsalo na 2000 lidí. Společnost Skanska přesto záměr prosadila.
Cibulka - Praha 5
Stavební povolení pro zástavbu v parku, kterému se přezdívá "Zelené plíce Prahy 5", zrušil pro pochybení při jeho vydání dokonce pražský městský soud. Stavbu však nepozastavil, takže mezitím stačili stavebníci postavit několik dalších pater budov. V době, kdy si investor měl převzít rozsudek o neplatnosti stavebního povolení, kdosi rozbil tři okna v rodinném domě, v němž bydlí předsedkyně sdružení Cibulka a bývalá zastupitelka Lenka Matoušková.
Jarov - Praha 3
Podzemní i nadzemní garáže pro více než 200 aut přímo na zahradě základní školy lidé ze žižkovského Jarova nechtějí. Iniciovali několik setkání s vedením městské části, uspořádali petici i happening u školy. Kritizují především špatný přístup k informacím. Zeleň zatím sice zůstává zachována, radnice se však tohoto záměru definitivně nevzdala.
Klánovický les - Praha - Klánovice
Záměr vystavět v Klánovickém lese, na jehož území zasahuje několik chráněných lokalit, golfové hřiště, dovedl místní občany až k demonstracím například před Magistrátem. Po několika letech, kdy Klánovické zastupitelstvo záměr odmítalo, došlo k obratu, kdy se někteří ze zastupitelů ke vzniku golfového hřiště přiklánějí. Obyvatelé Klánovic proto požadují vyhlášení místního referenda o golfu na místě lesa.
Městský okruh - Praha 6 a další
Tisícovka stromů padla kvůli výstavbě sporného městského okruhu. Pod tlakem občanských iniciativ se podařilo zabránit jen zbytečnému kácení na Letenské pláni. Byla však výrazně poničena Královská obora Stromovka, jež je přírodní památkou. Náhradní výsadba přitom zdaleka škody způsobené kácením nepokryje.
Pankrácká pláň - Praha 4
Již od devadesátých let se sdružení na pražské Pankráci snaží zabránit nekoncepční výstavbě na cenných pozemcích o velikosti mnoha hektarů. Občanská iniciativa Pankráce kritizuje mimo jiné velký úbytek zeleně, kdy je odhadem nahrazena přibližně pětina z odhadovaných 10 000 pokácených dřevin.
Petrská čtvrť - Praha 1
Na místě bývalého školního hřiště vyrůstá nový bytový dům. V září roku 2008 místní občané iniciovali petici za zachování školního hřiště, záchranu vzrostlé zeleně, za veřejnou diskusi a transparentní rozhodování o významných investicích na území Prahy 1 . I přes výhrady obyvatel ale došlo k odstranění zeleně a stavba bude realizována.
Písnický biokoridor - Praha - Libuš
Příběhem o úspěšné snaze lidí ochránit a obnovit zeleň ve svém bezprostředním okolí je historie sdružení Stromy z Písnice, kterému se podařilo vytvořit biokoridor na okraji města a vysadit nové stromy. Z jejich iniciativy vznikl například nový významný krajinný prvek. Biokoridor je však ohrožen předimenzovanou výstavbou a návratem rušného automobilového provozu.
Škroupovo náměstí - Praha 3
Na půvabném kulatém náměstí na Žižkové měly vzniknout velkokapacitní garáže. Proti se však postavilo několik místních občanských sdružení spolu s opozičními zastupitely. Uspořádali petici i demonstraci. Radnice prozatím záměr odložila, neboť proti němu vyzněla i studie využitelnosti a názor hygienika.
Park v Thákurově ulici - Praha 6
Čtyřřadou lipovou alej v Dejvicích má již dvacet let ve správě Technická správa komunikací. Místní radnice zanedbala péči o stromy, jak potvrdilo vyjádření České inspekce životního prostředí. U vnějších řad aleje parkují auta a parkování by usnadnilo i plánované plošné vykácení stromů. S tím se však místní obyvatelé nechtějí smířit.
Veleslavín - Praha 6
Na místě bývalého Strnadova zahradnictví měl vzniknout nový Centrální park Veleslavín. Místo toho se objevil záměr vybudovat zde obytný a obchodní komplex. Místo pro zeleň, pokud by vůbec zůstalo, by bylo jen doplňkem k zástavbě. O připravované změně územního plánu se zdejší obyvatelé dozvěděli až ve chvíli, kdy byla postoupena na úroveň Magistrátu. Přesto dál bojují za zeleň.
Libeňský ostrov - Praha 8
Od konce 20. let, kdy revitalizací Vltavy vznikl z ostrova poloostrov, zde sídlí různé zájmové spolky, nejen zahrádkáři. Oáza zeleně s přibližně dvěma sty zahrádkami, která má význam nejen pro ty, kdo zde tráví volný čas, ale i pro životní prostředí dané čtvrti i města jako celku, má nyní zmizet. Důvodem mají být sice protipovodňová opatření a vznik parku, přímo na okraji lokality však současně vzniká nová čtvrť s 120 tisíci m2 obytných a komerčních ploch.
Další informace:
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK
Univerzitní zahrada byla založena roku 1775 v Praze na Smíchově. Pro časté záplavy byla přemístěna na pozemek odkoupený od „Společnosti pro zvelebování zahrad“. Na současném místě byla otevřena spolu s novými botanickými ústavy české i německé univerzity v roce 1898. Sbírky rostlin ze Smíchova byly rozděleny mezi obě univerzity, převzaty byly rovněž sbírky ze skleníků „Společnosti“; část z nich se dochovala dodnes, proto je stáří některých palem, cykasů a dalších rostlin odhadováno na více než 130 let. Expozice zahrady jsou rozděleny na skleníkové a venkovní (exteriéry). Ve sklenících je stálá expozice tropů a suchých subtropů (sbírka kaktusů a sukulentů). Vedle rozsáhlé sbírky sukulentů stojí za zmínku velké a staré exempláře cykasů, kamélie, myrty a další rostliny pocházející ze sbírek někdejší smíchovské univerzitní zahrady z 19. století. Z venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba cv. Praga, ve skutečnosti jakási někdejší obří bonsaj, jejíž stáří se odhaduje na přibližně 130 let, dále jedna z prvních do Evropy introdukovaných metasekvojí a další dřeviny. Nejcennější expozicí je kolekce Středoevropské květeny. Zahradu ročně navštíví asi 100 000 návštěvníků. Je otevřena denně po celý rok.
www.bz-uk.cz
Kampaň Zachraňme stromy
Dlouhodobá, v současnosti prioritní kampaň je zaměřena na ochranu stromů v celé České republice. Její součástí je například stejnojmenná petice s 5 požadavky na lepší legislativní ochranu zeleně (dosud ji podpořilo více než 23 tisíc lidí včetně mnoha významných osobností). Dalším cílem je podpora veřejnosti v rozhodování o životním prostředí, osvětová činnost zaměřená na činnost úřadů a řešení konkrétních případů, z nichž některé jsou zpracovány i na uvedené výstavě.
arnika.org/stromy
Centrum pro podporu občanů
Posláním jednoho ze tří programů sdružení Arnika je pomáhat lidem, kteří se chtějí podílet na rozhodování o životním prostředí v místě, kde žijí. Centrum poskytuje bezplatnou pomoc obcím, občanským sdružením i jednotlivcům. Zaměřuje se zejména na problematiku ochrany vod a vodních toků, toxické látky a odpady, životní prostředí měst, kácení stromů, právo na informace a účast veřejnosti v rozhodování.
arnika.org/ucastverejnosti
Občanské sdružení Arnika
Od svého vzniku v roce 2001 působí ve třech programech - Centrum pro podporu občanů, Toxické látky a odpady a Ochrana přírody. Svoji činnost opírá o tři pilíře – zapojení veřejnosti, odborné argumenty a komunikaci s médii. Působí celostátně, s pobočkami v Českých Budějovicích, Děčíně, Chotěboři, Jihlavě, Ostravě a Praze.
www.arnika.org
Kampaň Města pro život byla podpořena z prostředků Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu, prostřednictvím Blokového grantu Nadace rozvoje občanské společnosti.
