Podle občanského spolku Arnika je návrh pražské primátorky na odstřižení Národního památkového ústavu (NPÚ) od rozhodování v metropoli motivován pomstou (1). Návrh je nebezpečný a nesmyslný. Jeho cílem je potrestat památkáře za jejich kritiku Metropolitního plánu (2). Národní památkový ústav má podle představ radních přijít o možnost vyjadřovat se k ochraně pražských památek. Podle Arniky by to zvýšilo riziko korupce a snížilo ochranu památek. Jak upozornilo ministerstvo kultury, návrh může vést rovněž ke ztrátě statusu památky světového dědictví UNESCO (3).
Praha navrhuje zdánlivě drobnou úpravu památkového zákona - vypuštění dvou odstavců u jednoho paragrafu. Národní památkový ústav by tím ztratil možnost vyjadřovat se k rekonstrukcím a zásahům do kulturních památek a prostředí Pražské památkové rezervace. Rozhodování o podobě Prahy by tak zůstalo na libovůli úředníků magistrátu. Je přitom zřejmé, že tito zaměstnanci nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, které obnova mnohých cenných památek vyžaduje.
„I přes proklamace a úsilí politiků je Praha stále značně ohrožena korupcí. Oslabování odborných institucí v rozhodovacím procesu by jen posílilo politické tlaky a neformální dohody developerů s úředníky. Tlak na přestavby a komerční využití památkově chráněných budov je v Praze enormní,” vysvětluje Vendula Zahumenská, právnička občanského spolku Arnika.
Národní památkový ústav patří k nejodvážnějším státním úřadům, které se postavily proti návrhu Metropolitního plánu. Na veřejném projednání na pražském výstavišti byla právě zástupkyně NPÚ nejaktivnější. Zveřejněné stanovisko popisuje vážné nedostatky - Praze prý hrozí výstavba mrakodrapů a ztráta prestižního statusu památky světového dědictví.
„Fakt, že se Praha nachází na seznamu UNESCO, představuje závazek celé České republiky vůči světové veřejnosti. Nemůžeme hazardovat s naší pověstí a nechat unikátní město na pospas politických rozmarů magistrátu a tlaků developerů. Mnohokrát se již potvrdilo, že jejich síla je značná,” dodává Zahumenská.
„Dnešní stav Prahy ukazuje, že magistrát se o město není schopen dostatečně postarat. Z centra mizí obyvatelé, byty a celé domy se mění na krátkodobé bydlení pro turisty typu Airbnb. Ulice středověkého města lemují prodejny kýčů, zábavní atrakce a masážní salóny. Historické budovy se vybourávají a nastavují, aby šly lépe komerčně využít. Existuje celá řada důvodů, proč by měl být zachován současný systém, kdy si každý investor musí opatřit odborné stanovisko NPÚ. I když mnohým zvěrstvům to nezabrání, památkáři představují alespoň částečnou hráz proti nejhorším stavebním záměrům,” říká Václav Orcígr z Arniky.
Kauzy poškozování památek na svém webu zpracovává Klub za starou Prahu. Za všechny lze jmenovat ohrožení růžové zahrady v Růžové ulici, kterou chce Pražské arcibiskupství zastavět bytovým domem, demolici nárožního Kozákova domu na Václavském náměstí nebo plán na přestavbu Juditiny věže Karlova mostu (4).
Poznámky pro editory:
1) Praha chce zjednodušit proces při rozhodování o obnově kulturních památek. Rada hl. m. Prahy využila své zákonodárné iniciativy a projednala návrh novely zákona o památkové péči. Ta by měla pomoci urychlit práce na obnově kulturních památek a nemovitostí, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se na památkově chráněném území. Návrh musí ještě schválit zastupitelé. Celá zpráva
2) Poté, co NPÚ v červenci 2018 vydal kritické stanovisko k problematickému a nezákonnému návrhu Metropolitního plánu, schválila rada hlavního města návrh na novelu památkového zákona.
3) Ohrožení pražských památek potvrzuje i Ministerstvo kultury, které se ve stanovisku z 29. srpna za Národní památkový ústav otevřeně postavilo.
4) Jedním z desítek příkladů je třeba Růžová ulice na Novém městě, kde se dochovala část růžové zahrady, která patřila k farnosti kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty. Zahrada nebyla nikdy dříve zastavěna a má unikátní ohradní zeď. Díky této zdi se může i dnešní člověk podívat na kostel sv. Jindřicha a zvonici ze stejného úhlu, jako je viděli naši předci ve středověku. Toto cenné místo mělo být podle představ vlastníka (Pražského arcibiskupství) zastavěno bytovým domem se službami. Památkový odbor Prahy 1 dal stavbě zelenou, ačkoli Národní památkový ústav ve svém stanovisku jasně zdůvodnil, proč by se tak stát nemělo. Věc se dostala díky Klubu za starou Prahu, který se odvolal proti územnímu rozhodnutí (stavební úřad Prahy 1 se ho snažil z řízení všemi prostředky vyloučit), k Ministerstvu kultury, které závazné stanovisko pražských památkářů zrušilo a potvrdilo, že je místo potřeba chránit. Arcibiskupství nakonec požádalo o přerušení řízení, což magistrát udělal.
Po novele stavebního zákona by se Klub za starou Prahu řízení vůbec účastnit nesměl. Pokud by se nemohl vyjadřovat ani Národní památkový ústav, vše by zůstalo jen na zvůli úředníků na Praze 1, bez jakékoliv kontroly zvenčí.
Více informací na webu Klubu za starou Prahu
