Tisíce obyvatel regionu Mangystau mohou díky tříletému projektu nevládních organizací financovaných EU pocítit zlepšení životního prostředí. Projekt přispěl ke zlepšení legislativního rámce, vypracoval nové vědecké údaje o znečištění a podpořil místní společenství v boji za lepší budoucnost. Vyvinuté informační nástroje a úspěšné kampaně mohou inspirovat další občany a státní orgány - veškerý materiál publikuje Arnika na speciálních webových stránkách.
"V posledních třech letech můžeme pozorovat výrazné zvýšení zájmu občanů o problematiku životního prostředí a zájem ze strany státních orgánů, které tomuto tématu také věnují větší pozornost." říká koordinátor projektu z české nevládní organizace Arnika Martin Skalský. "Přestože bylo dokončeno mnoho odborných prací, jsme obzvláště hrdí na to, že jsme schopni pomoci místním komunitám vyřešit jejich konkrétní problémy," dodává Skalský.
V Mangystau je několik takových případů: skládka komunálního odpadu Aktau, která byla roky provozována bez platného povolení a obtěžovala tisíce lidí prachem a požáry, byla uzavřena. Nelegální skládka odpadu v Akshukuru byla částečně uklizena. V Kuryku byla opravena rozbitá kanalizace, která zaplavila místní školní dvùr. Společnosti Uralenergostroy, která neoprávněně odkládala ropný kal ve stepích, bylo soudem nařízeno, aby zaplatila pokutu ve výši 671 milionů tenge (KZT). Zelené oázy Saura a Akmyshtau byly vybaveny kontejnery na odpad a oploceny, aby byly chráněny před domácími zvířaty.
Projekt také podpořil dvě velké kampaně veřejného zájmu v dalších regionech. V Almaty se aktivistům kampaně "Save Kok-Jailau" podařilo dočasně zastavit výstavbu lyžařského střediska na půdách, které původně patřily národnímu parku Ile-Alatau, který je důležitým místem výskytu mnoha vzácných druhů včetně sněžného leoparda. V Pavlodaru, hlavním městě regionu s největším množstvím znečišťujících látek vypouštěných do vzduchu z průmyslu, byl projekt výstavby spalovny nebezpečných odpadů zrušen poté, co 100 000 občanů projevilo svůj nesouhlas a podepsalo petici.
"Projekt spojil občanské organizace v celém Kazachstánu a umožnil přenos znalostí. Přestože naše mentalita dává přednost zametání problémů pod koberec, udržitelná budoucnost není možná bez přístupu k informacím, širšího zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu a otevřeného prostoru pro diskusi o důležitých otázkách. Bylo učiněno několik dalších kroků dopředu, " říká Anna Andreichuk, expertka na politiku z Ecomuzea Karaganda.
V rámci projektu byly vytvořeny dva nové informační nástroje: mapa on-line hot spots pro životní prostředí a databáze největších znečišťovatelů ovzduší v Kazachstánu. Analýzy dopadu znečištěného prostředí na lidské zdraví byly zpracovány pomocí příkladu velbloudího mléka a slepičího vejce. Společně s informačními publikacemi, prezentacemi z workshopů a praktickými radami pro občany budou dlouhodobě k dispozici na adrese: http://ecocitizens.kz
Vedle úspěchů zůstává v projektu řada nevyřešených a vylíčených otázek, které je třeba řešit v budoucnu. "Odhalili jsme několik nelegálních skládek odpadu. Jejich uklizení vyžaduje čas a peníze, ale regionální úřady tohle téma začlenily do svého programu, " uvádí Kirill Osin, ředitel Eco Mangystau. "Nicméně rozhodnutí, které změní naši budoucnost, je však rozšíření přírodní rezervace Ustyurt a její zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Tohle by přesunulo Mangystau jako oblast těžby ropy na destinaci chráněnou turisty, naší přírody a kultury," vysvětluje Osin.
Odborníci projektu se účastnili pracovní skupiny Ministerstva energetiky a přispěli k legislativním změnám týkajících se "Kazachstánu 2050 - Strategie zelené ekonomiky". Jejich hlavním úspěchem je zlepšení pravidel pro pořádání veřejných slyšení o projektech s možným negativním dopadem na životní prostředí.
Projekt "Prosazování práv občanů a účasti veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí – praktická realizace Aarhuské úmluvy v Kazachstánu" byl realizován občanskými organizacemi Eco Mangystau (Aktau), Ecomuzeem a Centrem pro zavedení nových ekologicky bezpečných technologií CINEST (Karaganda) a Arnikou z České republiky. Finanční prostředky na projekt ve výši 336.120 EUR poskytla Evropská unie. Se spolufinancováním od České republiky v rámci Programu transformační spolupráce.
