Vlády bezmála padesáti zemí jsou vážně znepokojeny celosvětově rostoucí mírou pronásledování ochránců životního prostředí. Deklarace stran UNECE Aarhuské úmluvy přijatá tento čtvrtek na mezinárodní konferenci v černohorské Budvě vyzývá vlády, aby zajistily bezpečnost ekologických aktivistů, whistleblowerů a nevládních organizací. Delegáti zároveň kritizují běloruské státní orgány z represí aktivistů protestujících proti výstavbě jaderné elektrárny. O větší pozornost těmto případům se zasazuje v nedávné době spuštěný portál www.stop-persecution.org zveřejňující svědectví z Evropy a států bývalého Sovětského svazu.
Ministři a delegáti signatářských zemí úmluvy jsou “obzvlášť znepokojeni” nárůstem pronásledování, umlčování a dokonce vražd ekologických aktivistů po celém světě, uvádí čtvrteční deklarace. Nevládní organizace toto prohlášení vítají.
„Dosažení cílů udržitelného rozvoje, vyhlášených Organizací spojených národů, není možné bez zapojení široké veřejnosti. Nárůst pronásledování ochránců životního prostředí však představuje v mnoha zemích vážné překážky při řešení ekologických problémů,“ vysvětluje Martin Skalský z českého spolku Arnika. „Jsme rádi, že si signatáři Aarhuské úmluvy uvědomují závažnost tohoto problému a slíbili, že s perzekucemi aktivistů přestanou,“ dodává Skalský.
Nová svědectví o pronásledování ekologických aktivistů před několika dny zaznamenaly webové stránky www.stop-persecution.org, které nedávno spustila Arnika společně s partnerskou nevládní organizací Ekodom z Běloruska. Fyzické napadení na Ukrajině, policejní násilí a křivá obvinění v Bosně a Hercegovině nebo šikana ze strany státních úřadů v Makedonii a Kazachstánu jsou jedněmi z prvních případů zvěřejněných na webu.
Situace se týká i České republiky. Lidé se v souvislosti s ochranou životního prostředí setkali se šikanou Policie ČR během účasti na klimatickém kempu v Horním Jiřetíně v červnu 2017. Policisté bez zjevných důvodů kontrolovali doklady všem účastníkům, sledovali jejich auta a zatkli ženu, která si fotila důl z veřejně přístupné cesty. Během nenásilné blokády policie zadržela všechny účastníky, při níž ze strany policie došlo na slovní napadání a urážky. Některé zadržené policie chytala úmyslně za přirození. Účastníci pak byli následně zadržováni až deset hodin bez vody. Jedna z italských aktivistek dokonce tvrdí, že byla na stanici nucena před policisty dřepovat nahá.
Bělorusko porušilo práva, rozhodli delegáti
Delegáti se také shodli na společném stanovisku k vůbec prvnímu případu perzekucí, který řešil Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy. Potvrdili, že běloruské úřady nerespektovaly práva lidí kritizujících v roce 2012 výstavbu jaderné elektrárny v Ostrovci.
„Ačkoliv se kontroverzní elektrárna pořád staví, včerejší rozhodnutí nám dává naději do budoucna. Mezinárodní společenství dalo jasně najevo, že vlády nemohou svévolně bránit lidem v přístupu k informacím a spoluúčasti na rozhodování,“ uvádí Marina Dubina z běloruského Ekodomu. „Překvapil nás počet nahlášených případů podobné praxe z nejrůznějších zemí, což jen dokazuje, jak je tento problém vážný,“ dodává Dubina.
Další kauzou, která se projednávala na mezinárodní konferenci, je nedávný násilný policejní postup proti obyvatelům Kruščice v Bosně a Hercegovině. Viktor Bjelić, místopředseda Centra za životní prostředí, informoval: „V úterý 12. září policie ostře zakročila proti místním, kteří v rámci protestu proti stavbě hydroelektrárny blokovali most přes řeku. Povolovací proces provázela řada nesrovnalostí - z rozhodování byla prakticky vyloučena veřejnost, čímž došlo k porušení Aarhuské úmluvy,” tvrdí Bjelić.
Nevládní organizace navrhují, aby pro případy perzekuovaných aktivistů vznikl na mezinárodní úrovni mechanismus rychlé reakce. “Zatímco projednávání Výborem pro dodržování Aarhuské úmluvy trvá zpravidla několik let, věznění, zastrašovaní nebo napadení lidé potřebují bezodkladnou pomoc. Vytvoření takového mechanismu představuje pro Aarhuskou úmluvu výzvu do budoucnosti,” řekl Skalský.
