Stavební úřad pro Prahu 4 vede stavební řízení na bytový dům Epoque ve tvaru „V“. Občanská sdružení, která se řízení účastní, podala proti povolení stavby námitky a požadují, aby úřad žádost developera zamítl. „Je nezbytné respektovat pokyn Výboru UNESCO, přepracovat projekty a snížit plánované budovy na maximálně 70 metrů,“ řekla mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková.
Přestože Centrum světového dědictví UNESCO se projektem pankráckých mrakodrapů zabývalo už dvakrát, investor prosazuje nezměněný projekt. Ten počítá se stavbou sto metrů vysokého domu s luxusními byty a 70 metrů vysokým hotelem. „Výbor UNESCO jasně řekl, že další mrakodrapy na Pankráci by zhoršily narušení pražského panoramatu. Pokud mají v prostoru naší čtvrti vyrůst nové budovy, nesmí jejich výška přesáhnout 60 až 70 metrů,“ vysvětluje Marie Janoušková z Občanské iniciativy Pankráce.
Námitky občanských sdružení, které byly předloženy stavebnímu úřadu, čítají více než 60 stran textu. Kdy je stavební úřad Prahy 4 vypořádá a rozhodne, zda vydá či nevydá stavební povolení, není v tuto chvíli jasné.
Sdružení se obávají, že pokud budou povoleny další mrakodrapy na Pankráci, vznikne nebezpečný precedent. „Již dnes se připravuje výstavba mrakodrapů také v okolí Pankrácké pláně, v Modřanech, v Holešovicích a na Žižkově. Bude-li jednou prolomena ochrana historického panoramatu Prahy, můžeme zcela zničit charakter města podobně, jako se tomu stalo v Londýně nebo Frankfurtu,“ říká mluvčí Arniky Zora Kasiková.
Velké obavy vzbuzuje také návrh nového územního plánu Prahy. Ten sice zakazuje stavbu výškových budov v historickém jádru Prahy, v jeho ochranném pásmu a na místech ovlivňujících panorama, avšak lokality, o které mají zájem developeři, z této ochranné zóny vyčleňuje. Výšková regulace by se tak neměla vztahovat právě na Pankrác, Holešovice, Žižkov ani Modřany. Současně však koncept nového územního plánu stanovuje v oblasti Pankráce výškový regulativ, omezující maximální výšku staveb na 12 pater, což 100metrová budova Epoque nesplňuje. Snaha developerů získat stavební povolení předtím, než začne platit nový územní plán, může být tudíž vedena obavami, že poté by již měli problém stavbu prosadit.
V tomto týdnu pobývá v Praze již třetí monitorovací mise Výboru světového dědictví UNESCO a Mezinárodní rady památek a sídel ICOMOS, která má za úkol prošetřit, zda Česká republika dokáže ochránit své památky. Zatímco v prvních dvou případech byly jediným předmětem zájmu mise právě plánované mrakodrapy, nyní se zástupci zmíněných organizací zajímají o tunel Blanka a plánovanou přestavbu Václavského náměstí. Mise si vyžádala také samostatné setkání se zástupci občanských sdružení.
„Je ostudné, že každý rok musí přijíždět mezinárodní mise zkoumat, kterou část Prahy hodláme zničit. Probíhající kauzy bohužel dokumentují fakt, že hlavní město nemá žádnou vizi svého rozvoje. Jediným kritériem všech projektů je co nejrychlejší a co nejvyšší zisk bez ohledu na následky v podobě špatného životního prostředí a malé přívětivosti města pro jeho obyvatele,“ komentuje právník Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí, který pražské kauzy dlouhodobě sleduje.
Odborníci na památkovou péči varují, že pokud Česká republika nezlepší svůj přístup ke kulturnímu dědictví, může být Praha zařazena na seznam památek v ohrožení. To by mohlo vést i k vyškrtnutí hlavního města z prestižního světového seznamu. Podobný osud nedávno postihl Drážďany kvůli stavbě dálničního mostu na městském okruhu v památkově chráněném údolí Labe blízko městského centra.
