Ani přes další vynaložené milióny se Ředitelství vodních cest nepodařilo prokázat, že stavba Plavebního stupně Děčín nepoškodí koryto Labe a jeho okolí. Ministerstvo životního prostředí totiž už podruhé rozhodlo (1), že investor musí znovu přepracovat dokumentaci EIA (2). Otevřelo tím cestu dalšímu zbytečnému utrácení. Betonářská lobby o projekt usiluje už od roku 2005 a za tu dobu byly za přípravu kontroverzního jezu utraceny stovky miliónů ze státní pokladny.
Důvodem opětovného vrácení byly natolik závažné nedostatky v jejím zpracování, bez kterých nelze dopad stavby na životní prostředí objektivně vyhodnotit (3). „Podporovat snahy o prosazení ekologického i ekonomického nesmyslu na Labi představuje těžko uvěřitelné plýtvání státními prostředky. Již předchozí, také nepřijatelná, verze dokumentace stála daňové poplatníky jeden a čtvrt miliónu korun. Celkem bylo z rozpočtu Ředitelství vodních cest loni utraceno na přípravu Plavebního stupně Děčín 50 miliónů korun. Investor navíc postupně navyšuje cenu samotné stavby,“ upozorňuje na paradoxní situaci vedoucí kampaně Člověk a voda Ing. Jana Vitnerová ze sdružení Arnika.
Ministerstvo životního prostředí požaduje doplnit dokumentaci o celkem třináct okruhů chybějících informací. Kromě žádného nebo špatného vypořádání předchozích nedostatků požaduje skutečné prokázání účinnosti kompenzačních opatření nebo bezbariérovost stavby pro migraci živočichů. Hlavně ale chybí dostatečné posouzení jiných variant stavby. „Stát i Ředitelství vodních cest mají v současnosti dostatek informací k přehodnocení situace. Je nutné zvolit levnější a pro společnost přínosnější variantu, tedy nestavět jez,“ zdůrazňuje Jana Vitnerová.
Na rozpory v dokumentaci upozornili zástupci několika státních orgánů ochrany přírody včetně dvou odborů Ministerstva životního prostředí. Svého práva připomínkovat dokumentaci EIA využily také některé společnosti, 10 občanských sdružení a desítky jednotlivců. Ve valné většině se jednalo o podrobně zpracované připomínky, které nelze snadno odbýt.
Protože dlouhodobě dochází k útlumu nákladní lodní dopravy, bylo by podle sdružení Arnika rozumnější vynakládat finance raději na revitalizace vodních toků a skutečně účinnou protipovodňovou ochranu. Obdobně jako v sousedních státech by v plánu povodí Labe měly figurovat obnovy přirozených břehů řek a slepých ramen, kde se může voda neškodně rozlévat. Stavby, které mohou k dalším škodám spíše přispívat, nemají v moderních vodohospodářských plánech místo.
Poznámky:
(1) Podrobnosti v tiskové zprávě:
http://arnika.org/odbytou-a-predrazenou-dokumentaci-k-jezu-vratilo-ministerstvo-k-prepracovani
(2) Oficiální dokument z Ministerstva životního prostředí, kterým vrátilo dokumentaci k doplnění, najdete na http://arnika.org/soubory/dokumenty/voda/Labe/EIA2012/InfoDokumentace/Vraceni_doplnene_dokumentace.pdf
(3) Konkrétních třináct bodů, které musí Ředitelství vodních cest vyřešit či dodat.
