Spalovna komunálních odpadů společnosti Termizo, a. s. požádala o zrušení povinnosti čistit popílek z dioxinového filtru od dioxinů (1). Činí tak i přesto, že se k němu v roce 2006 sama zavázala. Krajský úřad již spalovně tuto změnu schválil a povolil jí i nadále míchat toxický popílek s popelem a prodávat je pak jako stavební materiál. „Považujeme za nepřípustné, aby byla zrušena tato zásadní povinnost, kterou spalovně ukládalo původní velice progresivní integrované povolení krajského úřadu z roku 2006. Těsně předtím, než toto opatření začalo být plněno, je krajský úřad navrhuje zase zrušit, což je podle našeho názoru porušením zákona o integrované prevenci (2) a také správního řádu (3). Proti vydanému povolení jsme se proto odvolali (4),“ shrnula mluvčí sdružení Arnika Mgr. Zora Kasiková.
Proti vydanému povolení se odvolal i další z účastníků řízení - občanské sdružení Lidi pro Liberec. „Zásadně nesouhlasíme s tím, aby spalovna i nadále míchala popílek s vysokým obsahem dioxinů s popelem a tuto směs prodávala jako stavební materiál. Tolerovali jsme, že na zavedení technologie k jeho vyčištění měla spalovna stanovenou značně dlouhou lhůtu, nečekali jsme však, že od svého závazku upustí,“ shrnula postoj sdružení Lidi pro Liberec Mgr. Zuzana Tachovská.
Krajský úřad v rozhodnutí o změně tvrdí, že čištění popílků praním v kyselé lázni je ekologičtější, než předání nezpracovaného popílku. Avšak platná podmínka integrovaného povolení vůbec nepředpokládá předávání nezpracovaného popílku, ale požaduje vyčištění od škodlivých dioxinů přímo provozovatelem. Naopak vypuštění současné povinnosti z integrovaného povolení povede k tomu, že nebude nijak ošetřena redukce dioxinů v popílku z dioxinového filtru a jejich vysoká koncentrace v propraném popílku může dokonce vést k jejich další tvorbě v procesu.
„Dnes jsou dostupné technologie k čištění popílků od dioxinů či přímo k jejich rozkladu, což je způsob přímo doporučený Stockholmskou úmluvou (5). Krajský úřad to ve vydaném povolení nevzal v potaz a současně se vůbec nezabýval nutností dodržet požadavky této mezinárodní úmluvy,“ dodal vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Používání směsi popele a popílku například na stavbu cyklostezky v Jizerských horách (6) vedlo v minulých letech k protestům obyvatel a přimělo spalovnu právě ke slibu, který chce nyní zrušit. „Vede ji k tomu hlavně snaha ušetřit peníze, nikoliv životní prostředí, a současně příliš tolerantní limit pro dioxiny stanovený v EU,“ uzavřel Petrlík.
Přílohy:
(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky. Jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”). Více informací viz: http://www.dioxin.cz.
(2) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
Účelem zákona o integrované prevenci je „dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku“ (§ 1 odst. 1). Dále je podle daného zákona povinností krajského úřadu stanovit opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států. Tyto podmínky zde nebyly splněny - krajský úřad svým rozhodnutím o vypuštění jedné z podmínek integrovaného povolení snížil standard ochrany životního prostředí s odůvodněním, že i tak budou dodrženy zákonné limity znečištění životního prostředí. Dále v odůvodnění chybí zhodnocení podkladů, kterými se při rozhodování správní orgán řídil. Především ale chybí zdůvodnění, proč úřad připustil snížení úrovně ochrany životního prostředí vydaným rozhodnutím.
(3) Podle Arniky bylo porušeno ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu, jež říká, že „v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů“. Nedostatečně byly vypořádány také návrhy účastníků řízení, týkající se rozhodnutí o novém znění podmínky č. 3.9, umožňující míchání popílku s dalšími odpady a následné využívání této směsi. Krajský úřad také vlastně vůbec neodůvodnil připomínky účastníka řízení občanského sdružení Lidi pro Liberec a velice stručně vypořádal připomínku České inspekce životního prostředí.
(4) Text odvolání na požádání zašleme.
(5) Stockholmská úmluva
Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Stockholmská úmluva připravená na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí) byla podepsaná 23. května 2001. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakazuje dále vyrábět a používat a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhuje eliminovat. Více na stránce /odborne-clanky/stockholmska-umluva
(6) Tiskové zprávy Arniky: tisková zpráva Arniky z 9.12.2005 - Směs z liberecké spalovny nepatří na cesty a též tisková zpráva z 1.11.2005 - Chráněná krajinná oblast byla kontaminována popílkem za peníze Evropské unie.
Další informace:
Stránky Arniky věnované liberecké spalovně.
Tisková zpráva z 8.2.2006: Odborný posudek potvrdil toxické vlastnosti směsi z liberecké spalovny.
Tisková zpráva z 13.4.2006: Arnika chce, aby čištění dioxinů v popílcích bylo součástí integrovaného povolení pro spalovnu
