Spalovna Termizo se stává i v mezinárodním kontextu známá jako odstrašující případ nakládání s odpady, které produkuje. Při mezinárodních jednáních o naplnění Stockholmské úmluvy bývá Termizo udáváno jako příklad, jak by se s odpady obsahujícími nebezpečné dioxiny nakládat nemělo. Na svoji kapacitu 96 tisíc tun spáleného odpadu ročně vyprodukuje spalovna 35 700 tun směsi strusky s popílkem, tedy 37% z původního objemu spáleného odpadu (4).
Kuriozní na celé kauze je, že ředitel Termiza Ing. Pavel Bernát před měsícem tisku řekl, že: ”S tím, pod jakým pracujeme neustálým tlakem a dozorem veřejnosti, bychom ani nemohli dělat nic, co bychom nesměli.(5)" Toto prohlášení přitom vydal poté, co spalovna rok a půl před zraky orgánů státní správy nakládala s odpadem jako s výrobkem. Navíc tak činila v období, kdy probíhalo i řízení o vydání integrovaného povolení, při kterém se má řešit právě nakládání s odpady. ”Řešit problém nakládání se směsí strusky a popílku při jednání o integrovaném povolení zástupci krajského úřadu odmítli,” řekl Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika a doplnil, ”Spalovna bude muset vysvětlit, jak během roku a půl nakládala s nebezpečnou směsí. Občané se snad konečně dozvědí, kde končí.” (6)
Spalovna získala od TZÚS nedávno nový certifikát. Podle zákona o technických požadavcích na výrobky tedy může opět se směsí obchodovat. ”Podle výkladu příslušné technické normy, který máme k dispozici, je však podobný certifikát možné vydat pouze na popeloviny vznikající spalováním paliv a tím odpad podle české legislativy není. Domníváme se proto, že certifikát byl vydán v rozporu s platnými normami,” řekl Havel. ”Jako obyvatelka Liberce bych se nerada dočkala toho, že by se směsí ze spalovny prováděl například zimní posyp komunikací ve městě,” vyjádřila svoji obavu Mgr. Zuzana Tachovská ze sdružení Lidé pro Liberec.
Arnika na problematické nakládání s odpady ze spalovny poukazuje již několik let. ”Naše výhrady zatím většina institucí včetně libereckého inspektorátu České inspekce životního prostředí ignorovala, přestože rozbory jasně dokázaly přítomnost vysokých koncentrací dioxinů v popílku. Zpřísnění nakládání s odpady ze spaloven nyní podpořilo i přes 12 tisíc signatářů petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsala i řada starostů a poslanců zastupitelstev. Doufáme proto, že se řešením problému bude konečně vážně zabývat i ministr Libor Ambrozek. Zavazuje ho k tomu i podpis pod Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických látkách,” uzavřel tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
