Proč obyvatelé Ukrajiny trpí znečištěním ovzduší a proč zůstává obloha špinavá? Výzkum českých a ukrajinských nevládních organizací odhaluje, že mezi hlavní příčiny patří roztříštěná legislativa a neúčinný státní aparát. Pravomoc je rozdělena mezi příliš mnoho státních orgánů a v důsledku nikdo nenese odpovědnost. K účinnému boji proti znečištění ovzduší je nezbytný integrovaný přístup a důslednost, jak ukazuje studie “Dirty Skies Above: Regulation of Air Pollution in Ukraine and the EU”. Přestože v posledním roce bylo schváleno několik významných změn v legislativě, vymáhání práva stále zaostává.
Studie porovnává systém environmentálního povolování v Ukrajině s právními předpisy a politikou v EU a přináší praktické tipy z Česka a dalších zemí. Zaměřuje se také na problematiku monitorování znečištění ovzduší a fungování státní inspekce životního prostředí. „V rámci ukrajinské politiky v oblasti životního prostředí chybí většině odvětvových strategiía akčních plánů stanovení priorit, realistické ukazatele cílů a jasné časové rámce pro dosažení cílů. Pokud jde o environmentální legislativu, bohužel kvantita často předchází kvalitě,“ vysvětluje hlavní autorka studie Šárka Havránková, právnička a odbornice na účast veřejnosti v rozhodovacích procesech.
Výzkum probíhal v letech 2018–2019. Přestože jsou si autoři vědomi rychlých změn ukrajinské legislativy v roce 2020, nebylo možné do analýzy zahrnout veškerý vývoj. „Legislativa se přibližuje k rámci EU. Kabinet ministrů v září přijal návrh zákona o prevenci, redukci a kontrole průmyslového znečištění. Přestože vláda pracuje na dalších zákonech, je nutné tento proces urychlit. Státní orgány nejsou vzhledem ke své struktuře a kapacitám zatím připraveny legislativu implementovat. Přijetí je pozdrženo Nejvyšší radou. Vymáhání práva prakticky neexistuje,“ vysvětluje Oleksandr Yaroshchuk, environmentální žurnalista a spolupracovník Havránkové.
„Ukrajina se připojila k protokolu PRTR (z anglického Pollutant Release and Transfer Registers)k Aarhuské úmluvě v roce 2016. Občané však stále nemají přístup k informacím o emisích z průmyslových zdrojů. Nepřístupnost dat je jednou z hlavních překážek blokujících cestu k lepšímu životnímu prostředí,“ dodává Pavlína Filippovová, koordinátorka projektu Čisté ovzduší pro Ukrajinu z české neziskové organizace Arnika.
Regulace na Ukrajině a v EU byla také jedním z témat online konferencePrůmyslové znečištění ovzduší Ukrajina 2020, pořádané v rámci projektu Čisté ovzduší pro Ukrajinu vedeného českou nevládní organizací Arnika ve spolupráci s místními občanskými iniciativami v průmyslových městech Ukrajiny, za finanční podpory Programu transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí České republiky a National Endowment for Democracy (USA).
