Spolek Arnika podal k Městskému soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí pražského magistrátu a Ministerstva pro místní rozvoj, které občanům upírá právo nahlédnout do spisu k Metropolitnímu plánu (MPP). Nový územní plán ovlivní podobu hlavního města na řadu desetiletí dopředu – pokud se jej tedy podaří přes řadu komplikací a průtahů dokončit a prosadit. Komplikace při jeho přípravě mohou být stěží argumentem proto, aby byl proces projednávání MPP utajený před veřejností, které se tak úzce dotýká. Občané Prahy, o jejichž čtvrtích a sousedství se rozhoduje, mají právo vědět, z jakých podkladů se při pracích na MPP vychází a jaké připomínky mají k návrhu plánu pražští úředníci. To ale Magistrát setrvale odmítá. Arnika proto musela přistoupit k žalobě a současně se spolu s dalšími pražskými spolky ptát, co je obsahem tak ostražitě střeženého tajemství?
„Ve spisu se zřejmě musí nacházet tajné informace zcela zásadního charakteru, protože Magistrát je ochoten udělat cokoli, aby se nikdo nemohl podívat, co Metropolitnímu plánu vytýkají jiní úředníci,“ komentuje situaci Vendula Zahumenská, právnička Arniky. „Teoreticky je to snadné – přijdete na úřad a požádáte, jestli byste nemohli vidět, o čem si úřady dopisují a jaké požadavky má kupř. odbor životního prostředí. Tak jednoduché to ale není. Magistrát vám totiž nic neukáže a ještě tvrdí, že žádný spis neexistuje,“ objasňuje dále situaci Zahumenská.
Ze zákonů přitom jasně vyplývá, že se spis vede vždy a měl by obsahovat vše, co se dotýká daného řízení. Zákony také říkají, že by prakticky každý Pražan nebo spolek, který se zabývá územním plánováním, měl mít možnost do spisu nahlédnout. To potvrzují i názory odborníků na správní právo. Magistrát se však urputně brání a přizvukuje mu i Ministerstvo pro místní rozvoj. To dokonce přišlo s vlastní teorií „otevřeného a zavřeného spisu“. Občané se prý mají podívat až do toho „zavřeného“, tedy spisu uloženého v archivu poté, co bude územní plán schválen a na jakékoli připomínky bude pozdě.
„Tento přístup utvrzuje občany v tom, že se úředníci chovají jako vrchnost a nechápu, že jejich úkolem je především služba veřejnosti. Nikdo se přeci nechce dozvědět citlivá osobní data. Nikdo také nepopírá, že MPP je jistě velmi rozsáhlým a komplikovaným dokumentem, není ale třeba veřejnost před jeho obsahem „chránit“. Mnoho občanů je schopných a ochotných se v dokumentech zorientovat a vznášet hodnotné připomínky,“ pokračuje Zahumenská.
„Myslíme si, že by občané měli vědět, co se odehrává teď, předtím, než je územní plán schválen. Především s jakými požadavky přišli jiní významní hráči územního plánování. Jenom tak mohou formulovat relevantní připomínky a mohou se plnohodnotně zapojit do rozhodování o městě, kde žijí,“ shrnuje na závěr Zahumenská.
O žalobě Arniky nyní rozhodne Městský soud v Praze. Pokud se tedy pražští úředníci dobrovolně nepřikloní k tomu, že s veřejností je nutné spolupracovat jako s rovnocenným partnerem. To je jediná cesta, jak začít novou etapu plánování a rozvoje Prahy. Takovou, která se hodí do 21. století.
