Novela vyhlášky na ochranu stromů, kterou ministerstvo životního prostředí právě poslalo do mezirezortního připomínkování, stromy paradoxně ohrožuje (1). Tvrdí to Arnika a Zelený kruh. Třístránkovou novelu přitom úředníci připravovali celé tři roky. Hrozí tak, že lidé budou ve svém okolí svědky dalšího kácení alejí v krajině i stromů ve městech a obcích, ničení remízů i parků. Nevládní organizace proto ministerstvo žádají o skutečnou ochranu stromů. Požadavek podpořilo více než 36 tisíc lidí (2), kteří podepsali petice proti zbytečnému kácení.
„Ministerstvo již tři roky slibuje, že omezí svévolné kácení stromů v alejích, ve městech i v obcích. Navržená novela vyhlášky ale nepomůže. Oproti současnému neutěšenému stavu by navíc umožnila kácet bez povolení ještě veškeré stromy v zahradách,“ říká Martin Skalský ze sdružení Arnika (3).
„Není to první zklamání. Podobně jako na ochranu alejí marně čekáme třeba na omezení skládkování. Stávající vedení MŽP prostě nedělá svou práci,“ komentuje novelu Daniel Vondrouš z Asociace ekologických organizací Zelený kruh.
Organizace Arnika a Zelený kruh vyzvaly ministerstvo, aby vyhláškou chránilo stromy ve volné krajině s obvodem kmene větším než 60 centimetrů, ve městech pak s obvodem nad 40 centimetrů. Kácet bez povolení by nemělo být možné ani v zahradách a v případě stromů vysázených jako takzvané náhradní výsadby za vykácené stromy kvůli novým stavbám.
Za problém považují nevládní organizace i odborníci to, že dnešní vyhláška chrání pouze velmi staré stromy, jejichž obvod kmene přesahuje 80 centimetrů. Nová vyhláška tento stav zachovává a navíc nově umožňuje i libovolné kácení v zahradách. Pouze ve městech a v obcích by vyhláška chránila stromy s obvodem kmene větším než 60 centimetrů. Ani to však není podle kritiků vyhlášky dostatečné.
„Například u dubu můžeme na dosažení obvodu 80 centimetrů čekat řádově 50 let. Jenže už od věku zhruba dvaceti let je strom značně velký a plní celou řadu ekologických funkcí – pohlcuje prach, čistí vzduch, vyrovnává místní mikroklima a zkrášluje prostředí,“ říká Martin Skalský ze sdružení Arnika. „Je zřejmé, že chránit musíme všechny stromy, nejen ty, které jsou mimořádně staré. V dnešním znečištěném prostředí se mnoho stromů padesáti let ani nedožije. Třeba ovocné stromy, například v alejích podél cest, takových rozměrů nedorůstají prakticky nikdy,“ dodal Skalský.
Navíc už ministerstvo dostalo od občanských sdružení Arnika a Naše stromy petice za lepší ochranu stromů, které dohromady podepsalo více než 36 tisíc lidí.
Přílohy:
1) Tři hlavní problémy novely vyhlášky o ochraně stromů
- Vyhláška chrání pouze staré stromy s obvodem kmene nad 80 centimetrů v krajině nebo 60 centimetrů ve městech a v obcích. Mladší stromy je možné kácet bez povolení.
- V zahradách by bylo možné bez povolení kácet veškeré stromy.
- Ministerstvo nechrání stromy vysazené v rámci takzvaných náhradních výsadeb za stromy pokácené zpravidla kvůli novým stavbám.
2) Petice Zachraňme stromy: http://arnika.org/petice-zachranme-stromy
3) Více informací o ochraně stromů: http://arnika.org/stromy
