„Spalovny zdravotnických odpadů patří k závažným zdrojům znečišťování ovzduší rtutí. Proto z hlediska zátěže rtutí je Benešov ještě nešťastnější pro srovnání s okolím Spolany nežli je tomu v případě dioxinů,“ doplnila Kuncová. Příjem z ovzduší se na celkové zátěži lidského organismu rtutí podílí významnější měrou nežli je tomu u dioxinů. V obou lokalitách však byly hodnoty rtuti v krvi vyšší nežli ukazují průměrné hodnoty u české populace za několik posledních let.
WHO (Světová zdravotnická organizace) nepovažuje krev za ideální z hlediska posuzování dlouhodobého ohrožení lidí rtutí2). „Krev odráží hlavně bezprostřední zátěž tímto toxickým kovem. Polovina rtuti nashromážděná v krvi se z ní vyloučí během 3 dní po expozici organismu jejím zvýšeným koncentracím. Z hlediska chronického působení rtuti je zajímavé konstatování studie o vyšším procentu onemocnění nervové soustavy v okolí Spolany. Právě nervovou soustavu poškozuje rtuť nejvíce,“ uzavřela Kuncová.
„Přesto lze studii považovat za přínosnou, protože z ní vyplývá nutnost daleko důslednější kontroly domácích chovů drůbeže,“ řekl RNDr. Jindřich Petrlík, který v Arnice vede program Toxické látky a odpady. Studie dává do souvislosti vyšší koncentrace toxických látek v krvi zkoumaného vzorku populace mimo jiné i s konzumací vajec z domácích chovů. „Navíc také konstatuje, že konzumace vajec z domácích chovů je velice častým případem u zkoumané populace3). K omezení vlivu toxických látek na zdraví lidí nepovede zákaz konzumace potravin z domácích zdrojů, ale omezování úniků toxických látek do životního prostředí a v tomto ohledu studie SZÚ zcela selhala. Po zdrojích kontaminace nepátrá, přestože je jasné, že lidé v okolí Spolany jsou toxickými látkami ohrožováni více nežli je tomu v jiných lokalitách ČR,“ doplnil Petrlík.
Z výsledků uvedených ve studii je patrné, že obsah tzv. seveského dioxinu (2,3,7,8-TCDD) je v krvi zkoumané skupiny lidí z okolí Spolany vyšší nežli u lidí z Benešova i ze světa. Tento dioxin je typický pro kontaminaci bývalé výroby pesticidů ve Spolaně Neratovice.
S výjimkou čtyř bývalých pracovníků v provozu původně vyrábějícím pesticidy nebyla také zatím posouzena zátěž lidí, kteří nyní pracují anebo pracovali ve Spolaně4).
