Co děláme

Na první pohled je Bělarus zemí lesů a luhů, pyšnou na výrobu čistých potravin. Zároveň je však státem nejhůře zasaženým atomovým mrakem po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl. I po rozpadu Sovětského svazu zůstává většina těžkého průmyslu ve vlastnictví státu – a bez potřebných investic do nových technologií. Přestože celková úroveň znečištění je podstatně nižší než třeba v ukrajinském Kryvbasu, zastaralé továrny značně zatěžují obyvatele žijící v jejich okolí. Bělarus je poslední totalitou Evropy. Přestože podepsala řadu mezinárodních úmluv, lidé nemají přístup k informacím a prakticky nemohou ovlivnit rozhodování o životním prostředí.

Podporujeme občanské iniciativy, které hájí životní prostředí ve svém okolí i za cenu hrozícího zatčení a trestu. Například obyvatele Brestu, již demonstrují proti stavbě továrny na akumulátory. Nebo hnutí proti výstavbě jaderné elektrárny Astravets – největší občanské protesty svého druhu před běloruskou demokratickou revolucí. Publikovali jsme zprávu o environmentální demokracii v Bělarusi.

Vyvinuli jsme AirMQ – občanský monitoring ovzduší, publikovali jsme několik analýz o znečištění životního prostředí a přispěli k identifikaci hlavních “horkých míst”. Obyvatelé hlavního města získali Zelenou mapu Minsku; a pro všechny obyvatele byl vytvořen Průvodce chemickou bezpečností pro domácnosti.

Podrobnější informace v angličtině najdete na stránkách https://www.english.arnika.org/belarus a v ruštině na https://arnika.org/ru/belarus

Naši práci podporuje Program transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí České republiky.