Stávajícími mezinárodními mnohostrannými dohodami o životním prostředí (MEA) je v současné době regulováno méně než 1 % (128 z 13 000) chemických látek používaných v plastech. Stockholmská úmluva stanovuje pouze globální zákazy nebo omezení chemických látek, které jsou perzistentními organickými polutanty (POPs), zatímco Montrealský protokol reguluje pouze látky poškozující ozonovou vrstvu (ODS). Rotterdamská úmluva poskytuje informace pouze o obchodu s několika konkrétními chemickými látkami, z nichž pouze některé se používají i v plastech. Tyto úmluvy o vícestranném monitorování životního prostředí nemohou samostatně ani v kombinaci řešit tak širokou škálu chemických látek, jako je ta, která je používána v plastech. Proto je, v souvislosti s obrovským problémem, kterým chemické látky v plastech, nadprodukce plastů, plastový odpad a plasty obecně jsou, potřeba vytvořit novou úmluvu, která bude tento problém řešit, a to celosvětově.
Více o připravované úmluvě o plastech se dozvíte na https://arnika.org/budoucnost-bez-plastu
