Kritéria pro určení chemických látek, které mají být úmluvou kontrolovány, by mohla zahrnovat následující:
- Chemické látky a třídy chemických látek používané v plastech, ať už jako složky samotných plastů, pomocné látky, nezáměrně přidané látky anebo chemické látky vznikající jako vedlejší produkty během životního cyklu plastů.
- Chemické látky, pro které nejsou k dispozici údaje o jejich toxicitě.
- Chemické látky, které znemožňují recyklaci, opětovné využití plastů, tedy obecně oběhové hospodářství.
- Chemické látky, u nichž existují důkazy o známých nebo potenciálně nepříznivých účincích na lidské zdraví nebo životní prostředí.
Kritéria podle písmene d) mohou zahrnovat látky klasifikované jako:
- Karcinogenní, mutagenní anebo toxické pro reprodukci.
- Endokrinními disruptory.
- Látky ovlivňující imunitní systém, nervový systém nebo konkrétní orgány.
- Perzistentní, bioakumulativní a toxické v životním prostředí.
- Perzistentní, mobilní a toxické.
Snížením množství chemických látek používaných k výrobě plastů a nahrazením těch nebezpečných bezpečnějšími alternativami se mohou plasty stát jednoduššími a bezpečnějšími.
Stejně jako Stockholmská úmluva určila takzvaný "špinavý tucet" (dirty dozen) chemických látek, které je třeba eliminovat, měla by mít připravovaná úmluva o plastech ambici určit prvotní seznam chemických látek, které mají být úmluvou regulovány a eliminovány na základě výše uvedených kritérií (viz otázka 6). V současné době se v plastech používají tisíce chemických látek, o jejichž toxicitě nejsou k dispozici žádné údaje, a těm je třeba se vyhnout, dokud se neprokáže jejich bezpečnost. Existují však přesvědčivé důkazy o tom, že následující skupiny jsou nebezpečné a měly by být zařazeny na seznam toxických chemických látek určených k eliminaci:
- Bromované zpomalovače hoření (BFR): Bromované zpomalovače hoření se přidávají do několika typů plastů, zejména do elektroniky a automobilů. Jsou to chemické látky narušující endokrinní systém (EDC), které jsou spojovány s neplodností a mohou narušovat reprodukční vývoj mužů a žen, negativně ovlivňovat zdravý vývoj jedince tím, že narušují funkci štítné žlázy, a negativně působit na vývoj nervové soustavy.
- Chlorované parafíny: Chlorované parafíny se používají jako zpomalovače hoření a v některých výrobcích i pro zvýšení pružnosti plastů. Jsou to chemické látky narušující endokrinní systém a jsou podezřelé z toho, že u lidí způsobují rakovinu. Studie také prokázaly, že u lidí negativně ovlivňují játra, ledviny a štítnou žlázu.
- Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Polyaromatické uhlovodíky se vyskytují v některých plastech v důsledku použití specifických přísad nebo jako neúmyslně přidané látky. Některé PAU jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci.
- Alkylfenoly: Alkylfenoly se používají jako přísady a meziprodukty v plastech. Některé alkylfenoly jsou endokrinními disruptory a odborné studie spojují expozici alkylfenolům se zvýšeným výskytem několika typů rakoviny, včetně rakoviny dělohy a prsu.
- Bisfenoly: Bisfenoly se používají jako chemické stavební prvky v tvrdých polykarbonátových plastech a v některých epoxidových pryskyřicích. Používají se také jako přídatné látky a jsou obsaženy v mnoha běžných plastových výrobcích. Bisfenoly jsou endokrinní disruptory a jsou spojovány s rakovinou prsu, prostaty, vaječníků a dělohy.
- Ftaláty: Ftaláty, kvůli jejich širokému používání někdy nazývané též "všudypřítomné chemikálie", se používají jako změkčovadla – přísady, díky nimž jsou výrobky z plastů ohebné. Ftaláty jsou chemické látky narušující endokrinní systém, které mohou snižovat hladinu testosteronu a estrogenu, blokovat působení hormonů štítné žlázy a byly identifikovány jako látky toxické pro reprodukci.
- Benzotriazolové ultrafialové (UV) stabilizátory: UV stabilizátory se používají k zabránění degradace plastových výrobků na slunečním světle. Několik studií prokázalo, že UV stabilizátory narušují endokrinní systém a mohou narušovat plodnost a vývoj.
- Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS): PFAS jsou známé jako "věčné chemikálie", protože přetrvávají v životním prostředí a hromadí se v tělech volně žijících živočichů a lidí. PFAS se používají při výrobě fluorovaných polymerů s postranním řetězcem a fluoropolymerů, jako je polytetrafluorethylen (PTFE), známý spíše pod obchodní značkou Teflon. Používají se mimo jiné k výrobě oblečení, obuvi či bytového textilu odolného proti vodě nebo skvrnám a v obalech na potraviny, aby se snadno nepromastily. PFAS jsou chemické látky narušující endokrinní systém, které ovlivňují imunitní systém, játra a funkci štítné žlázy. Narušují průběh puberty, zvyšují riziko rakoviny prsu a jsou spojovány s rakovinou ledvin, varlat, prostaty a vaječníků a non-Hodgkinovým lymfomem.
- Bromované dioxiny: Dioxiny jsou vedlejšími produkty průmyslových a spalovacích procesů a bromované dioxiny vznikají při výrobě plastů s obsahem bromovaných zpomalovači hoření a při spalování těchto plastů. Neexistují žádné bezpečné úrovně expozice dioxinům. Dioxiny ovlivňují vývoj mozku, jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku mnoha druhů rakoviny a mohou ovlivňovat imunitní systém.
- Těžké kovy: Některé sloučeniny těžkých kovů se v plastech používají k různým účelům, např. jako barviva nebo stabilizátory zabraňující degradaci. Mezi kovy obsažené v plastech patří chroman olovnatý a další sloučeniny olova, chromu nebo kadmia. Mají širokou škálu dopadů na zdraví, olovo například působí neurotoxicky a pro děti neexistuje bezpečná úroveň expozice olovem.
Kromě výše uvedených skupin chemických látek existují také jednotlivé chemické látky, kterými je důležité se zabývat, mimo jiné polymery jako je polystyren, polyuretan a polyvinylchlorid. Tyto chemické látky a výše uvedené skupiny chemických látek by měly být prioritně zařazeny do kontrolních opatření a mohly by být součástí prvotního seznamu chemických látek, které mají být úmluvou regulovány.
Více o připravované úmluvě o plastech se dozvíte na https://arnika.org/budoucnost-bez-plastu
