Udržitelný turismus, protipovodňová ochrana nebo revitalizace okolní krajiny pro ekologické zemědělství. To jsou jedna z mnoha možných budoucích využití Labe namísto další regulace a výstavby nesmyslných vodních děl za miliardy korun s pochybnou návratností. Vizi vývoje Labe v následujících letech spolek Arnika shrnuje v nové publikaci.
“Labe je jedním z posledních evropských veletoků, který je z velké části nespoutaný betonem. Investice do výstavby plavebních stupňů a regulace koryta budou mít tragické následky pro místní obyvatele i přírodu. Věříme, že především šetrné využívání řeky a okolní krajiny významně prospěje ekonomice a dokáže postavit chudší regiony na nohy,” říká Vlastimil Karlík z Arniky.
Labe v roce 2050: Pohled do budoucnosti je zdarma ke stažení
Labe se v důsledku klimatické změny potýká s nízkou hladinou kvůli suchu, kterou střídají povodně. Ve svém přirozeném stavu je domovem mnoha rozličných rostlinných i živočišných druhů a dobře chrání před povodněmi rozléváním na přilehlé louky a tvorbou slepých ramen. Na druhou stranu sílí snahy o výstavbu plavebních stupňů s cílem zvýšit splavnost, což by jedinečnou přírodu nenávratně poškodilo s velmi nejistým výsledkem.
Řeka bez dalších regulací a vodních staveb se může stát významným ekonomickým hybatelem regionů, kterými protéká. Důkazem je turisticky využívaná Labská stezka s postupně rozvíjející se infrastrukturou služeb, do které spadají půjčovny lodí, restaurace, kempy, rybolov a mnoho dalších. Krajina podél řeky je značně postižena intenzivním zemědělstvím a těžkým průmyslem. Její podobu už nyní pomáhá zlepšit ekologické zemědělství s orientací na pěstování lokálních produktů.
