Drobná a členitá zástavba, četné historické budovy, atmosféra života „jako na vesnici“ – to vše je podle místních obyvatel nedílnou součástí charakteru pražského Břevnova. Postihnout charakter čtvrti právě tak, jak ji vnímají místní, se pokusil spolek Arnika a nešlo přitom a samoúčelné pátrání. Popis charakterů jednotlivých čtvrtí je totiž zásadní částí připravovaného Metropolitního plánu (MPP) a může tudíž na několik příštích desítek let určovat tvář města. Zásadní otázkou tak je, kdo a jakým způsobem charakter lokalit definuje? Arnika věří, že by měl výsledný popis odrážet i hledisko místních obyvatel. Modelový příklad takového zapojení místních provedla Arnika v květnu tohoto roku právě na Břevnově a také na Vítězném náměstí a dokázala tak, že tato spolupráce může být jednoduchá a konstruktivní. Rozhodně jde o šanci, jak nenásilně zapojit veřejnost do diskuze o budoucnosti Prahy.
„Místní patrioti, kteří žijí na jednom místě celý život, vnímají svojí lokalitu instinktivně. To, co je pro jednoho samozřejmé však nemusí platit u druhého. Konflikt může přijít ve chvíli, kdy se do okolí stěhují noví lidé, nebo se staví novostavba. Proto nová pravidla zavádí pojem charakter lokality. Ten by měl obsahovat to podstatné, co dělá místo místem a zabránit, aby ducha lokality něco výrazně narušilo. Bohužel dnes není běžné, aby o charakteru probíhala otevřená diskuse,“ říká Michal Křivohlávek z Arniky, který modelový příklad participace vedl.
Arnice šlo především o sestavení a vyzkoušení jednoduchých pravidel, jak by měli úředníci (nebo i kdokoli jiný) s lidmi mluvit, a jak by měli strukturovat jejich postřehy. Zpracovaná metodika je přenositelná na další lokality v Praze a měla by sloužit obyvatelům, spolkům, městským částem, magistrátu i všem dalším aktérům diskuze nad vznikajícími pravidly rozvoje města. Ideální by bylo, kdyby se obyvatelé všech historických městských čtvrtí mohli přispět k popisu své lokality. Otevřela by se tak cesta, k účinnému zapojení Pražanů do přípravy dokumentu, který ovlivní podobu města na desítky let.
„Oba dva modelové případy nyní pro inspiraci předkládáme úřadům i občanským spolkům. Chceme vyvolat debatu nad tím, co tvoří naše město městem a co nám pomáhá cítit se v něm dobře. A také o tom, jak se lidé mohou stát spolutvůrci svého města. Opakovaně se totiž ukazuje, že to, čeho si lidé váží, funguje nejlépe,“ pokračuje Křivohlávek.
Výsledný dokument je stručný a obsahuje několik shrnujících bodů, které vystihují to skutečně nejpodstatnější z mnoha podnětů vzešlých od místních obyvatel. Cesta k těmto pár bodům byla důkladná. Na Břevnově se celý participační proces skládal ze dvou hlavních složek: dotazníkového šetření a pracovního setkání s místními. V dotazníku lidé hodnotili pozitiva i negativa čtvrti, rozhodovali, co považují za charakteristické prvky Břevnova a hledali jeho výjimečná specifika. Pracovní setkání s obyvateli Břevnova se odvíjelo v podobném duchu, zvláštní pozornost ale byla věnována tomu „Co se na Břevnově děje“ a také paměti a podobě místa v budoucnosti. Arnice s celým procesem nesmírně pomohly místní spolky Zelený Břevnov, Pro Břevnov a Tejnka.
„Břevnov je trochu napřed. Má tu výhodu, že zde žije stabilní skupina obyvatel, která je zvyklá o své okolí pečovat. A taky o potřebách či problémech otevřeně mluvit. Proto jsme pro modelovou debatu, zvolili právě Břevnov,“ vysvětluje Křivohlávek.
Hlavní město nyní připravuje architektonickou soutěž na novou podobu Vítězného náměstí. Městská část Praha 6 ve spolupráci s Arnikou se proto rozhodla zjistit a zpracovat představy obyvatel. Od března do května proběhlo deset různých setkání, na kterých se stovky lidí vyjadřovaly k současnosti i budoucnosti Vítězného náměstí. Výsledek tak odráží představy lidí o cílovém charakteru náměstí po rekonstrukci.
Návrh doplnění charakteru lokality Břevnov na základě zapojení obyvatel (kráceno):
• Charakteristická je drobná zástavba s otevřeným parterem do ulic – například s krámky nebo výlohami. Břevnovu je vlastní velká členitost a rozmanitost zástavby od „domkářů“ přes klasické činžovní domy v blokové zástavbě po novostavby. Typické je prostorové členění na domy, dvory a zahrady, ceněná jsou četná zákoutí.
• Obyvatelé si zvlášť cení místní atmosféry života „jako na vesnici“ a s ní spojených blízkých vazeb mezi lidmi. Společenský život v lokalitě zahrnuje jak živé tradice, tak i moderní slavnosti. Vztah k místu se utváří na tradici vícegenerační bydlení v lokalitě a vztahu k historické paměti místa.
• Identita Břevnova je silně prolnuta odkazy na historii s historickými stavbami místními názvy nebo také odkazy na působení osobností.
Návrh doplnění charakteru lokality Dejvice (Vítězné náměstí) na základě zapojení obyvatel:
• Současné prostorové rozvržení způsobuje fragmentaci prostoru dopravou. Náměstí je obtížně prostupné pro pěší a má sníženou pobytovou kvalitu. Náměstí charakterizuje široce otevřený prostor s povahou parkového náměstí a různými úrovněmi zeleně.
Doplnění cílového charakteru Vítězného náměstí na základě zapojení obyvatel:
• Snížit fragmentaci prostoru náměstí dopravou. Zlepšit orientaci v ploše, prostupnost a přehlednost prostoru. Zvýšit pobytový komfort a prostředí pro setkávání lidí pod širým nebem. Zachovat a rozvíjet podobu parkového náměstí s různými prvky zeleně a dalšími přírodními prvky, například vodou. Zvážit způsob členění náměstí do dílčích prostorových zón s možností tvorby zón s odlišnými povahami. Zpřítomnit funkce vysokých škol, například zvážit možnost vytvoření věděckotechnického parku.
