Klíčová část rozhodování o budoucí podobě nové čtvrti v Praze 7 probíhá právě teď, veřejné projednání změny územního plánu mělo být ukončeno již 6. dubna. Termín připomínkování je nyní prodloužen do 28. dubna. V hustě zastavěné čtvrti pro 25 tisíc obyvatel a 29 tisíc pracujících bude nejspíš chybět jakákoli vybavenost pro zdravotní a sociální služby, sport a volný čas. Pro školy a park jsou vyčleněny nepostačující pozemky. Lokalita nabídne převážně developerské bydlení, administrativu a velké obchodní centrum.
Magistrát zahájil veřejné projednání v pondělí 28. února, čtyři dny poté, co začala válka na Ukrajině. Projednání bude ukončeno již 6. dubna. Organizace Arnika považuje lhůtu pro veřejnost za současné situace za nedostatečnou. Vyzývá proto magistrát, aby lhůtu prodloužil a aby zlepšil informování i zapojení veřejnosti a posílil škálu participačních procesů. Arnika rovněž vyzývá Prahu 7, aby ve věci byla aktivnější, také ona zapojila veřejnost a především, aby trvala na doporučení vlastních odborných komisí a neodbývala je s tím, že budou zapracovány později. Takovýmto odůvodněním totiž zastupitelstvo Prahy 7 připomínky svých komisí v podstatě smetlo ze stolu.(1)Pokud však nebudou zapracovány do změny územního plánu, pravděpodobně nebudou mít na budoucí výstavbu výraznější vliv, pouze územní plán je totiž závazný.
“To, že magistrát vyvěsí informaci o veřejném projednání kamsi na úřední desku a že na několik dní bude u nádraží Holešovice a na Strossmayerově náměstí informační kontejner, považujeme za naprosto nedostatečné. Jak magistrát, tak Praha 7 by měly o věci mnohem lépe informovat a do rozhodování více a kvalitně zapojit veřejnost. Rozhoduje se o tak velkém území, že ve srovnání s obydleným územím Prahy 7 a počtem jejích obyvatel dojde k nárůstu o polovinu,(2) přičemž vedení Prahy 7 dělá mrtvého brouka,” upozorňuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.
“Jedním z hlavních problémů je umístění naddimenzovaného nákupního centra na ulici Argentinská. To mělo mít podle územní studie 40 000 m2 prodejních ploch, což je velikost Palladia. Dle regulativů změny územního plánu ale může mít dokonce až 80 000 m2 prodejních ploch, což je velikost největších pražských nákupních center, např. OC Nový Smíchov. Obchodní centrum ohrozí maloobchod na Praze 7 a sousední Pražskou tržnici, regulativ územního plánu zde navíc umožňuje výstavbu kapacitních garáží, takže se předpokládá, že si zákazníci přijedou nakoupit autem. Výsledkem bude zhoršení dopravní situace na Praze 7 i v okolních čtvrtích. Pokud chce město do budoucna zklidňovat magistrálu, tak by na ní nemělo umožnit budovat obří obchodní centra, která jsou magnetem pro dopravu, ” upozorňuje architekt Matěj Čunát.
Kromě lhůt pro zapojení veřejnosti je Arnika znepokojena podobou návrhu změny územního plánu. Chystané kapacity zástavby jsou neúměrně vysoké, dojde ke zdvojnásobení kapacit oproti platnému stavu územního plánu. Kromě základní výškové hladiny osm podlaží může mít podstatná část budov až dvanáct podlaží a v severní části území, směrem do trojského údolí, dokonce osmnáct podlaží. Většina bloků navíc může být velmi hustě prostavěna.(3) Z přehnaných kapacit zástavby vyplývají další problémy jako jsou vyvolaná doprava (např. ulice Bubenská bude rozšířena na 30 m, nejspíš se tak z ní stane nová Argentinská), zhoršování tepelného ostrova či nedostatečné množství zeleně.
Takzvaný centrální park bude spíše izolační zelení podél železnice, jeho plocha se oproti současnému územnímu plánu má zmenšit skoro na polovinu,(4) prostorové řešení je navíc z velké části nevhodné pro relaxaci a odpočinek. Bude to ve skutečnosti úzký pás odpovídající izolační zeleni podél ulice Patočkova či parčíku v Tusarově. Pozemky pro školy a školky jsou nedostatečné a navíc, vymezeny jsou pouze pomocí značek.(5) Další veřejná vybavenost jako jsou zdravotní a sociální služby, či prostory pro sport a volný čas pak nejsou umístěny vůbec.
“Území Bubnů je největším a strategickým pražským brownfieldem. O podobě jeho finální závazné regulace je třeba rozhodovat jiným způsobem. Zástupci města a IPRu tvrdí, že podrobnou regulaci řeší územní studie,(6) ta ale není závazná a reálně tak neposkytuje skutečnou právní záruku budoucí regulace. Podíváte-li se do změny územního plánu, co je skutečně závazné pro budoucí rozhodování úřadů o povolování staveb, tak je to smíšené využití umožňující výstavbu téměř čehokoli a pro školy značky, které nezaručí, kde škola bude a jestli vůbec,” varuje Anna Vinklárková. “Takto stanovené volné podmínky jsou nejlepší pro developera, protože si přizpůsobí výstavbu aktuální poptávce na trhu, ale nejhorší pro město, které nemá žádné záruky, co v lokalitě vlastně vznikne. Takový způsob rozvoje města se ubírá úplně opačným směrem, než je trend v progresivních městech Evropy, kde se nejprve řeší veškerá veřejná vybavenost s infrastrukturou a až poté se mohou stavět byty či kanceláře,” uzavírá.
Arnika změnu územního plánu připomínkuje a v současné době sbírá podpisy občanů, aby se stala tzv. zmocněným zástupcem veřejnosti, čímž budou mít její připomínky větší váhu.
Informační kontejner Institutu plánování a rozvoje je umístěn v pondělí 21. 3. až čtvrtek 24. 3. u Nádraží Holešovice a v pondělí 28. 3. až čtvrtek 31. 3. na Strossmayerově náměstí, vždy od 15 do 19 hodin. 30. 3. 2022 proběhne od 9:30 veřejné projednání v Centru architektury a městského plánování (CAMP), bude rovněž přenášeno online. Připomínky a námitky lze posílat na magistrát do 6. 4. 2022 včetně. Návrh změny územního plánu je vystaven zde. Vyhodnocení dopadů na životní prostředí ke stažení zde.
(1) Na tento problém vedení Prahy 7 již loni v létě upozornila v otevřeném dopise Arnika, AutoMat a Platforma pro sociální bydlení. S oficiální odpovědí Prahy 7, že je vlastně vše v pořádku, Arnika nesouhlasí. Materiál s připomínkami Prahy 7 a jejich vypořádání je usnesení zastupitelstva ze dne 28. 6. 2021, č. 0063/21-Z. Kritické názory odborných komisí, především komise urbanismu a dopravy v zápisech z příslušných jednání.
(2) Praha 7 má 41 000 obyvatel, nová čtvrť Bubnech má být pro 25 000 obyvatel. Browfield má rozlohu zhruba 100 ha, obdobnou rozlohu má obytná část Letné a obytná část Holešovic má zhruba 130 ha.
(3) V návrhu změny územního plánu je často použitý nestandartní koeficient využití ploch S, díky čemuž příslušné bloky nemusí plnit běžné koeficienty zeleně.
(4) V platném územním plánu je park velikosti 6,8 ha, v návrhu změny už jen 4,1 ha (pro srovnání Karlovo náměstí má velikost 6 ha).
(5) Z odůvodnění návrhu změny územního plánu. “Plochy rezervované dle platného územního plánu pro vysokoškolská zařízení již k tomuto účelu nejsou potřebné a dle zadání se doporučuje využít je pro jinou občanskou vybavenost, např. základní školy. Byla zachována a jižně rozšířena plocha pro veřejnou vybavenost (školství) jako plocha veřejné vybavení /VV/ při ulici Rajská. Školské stavby pro ZŠ a SŠ jsou při ulici Vrbenského navrženy jako plovoucí značky /VV/, ZŠ u Bubenské ulice a při ulici Argentinská jsou vymezeny značkou pevnou /VV/.”
(6) Více o problémech územní studie a zapojení veřejnosti jsme psali zde.
