Nový informační portál českých ekologů pomůže Bosně a Hercegovině chránit tamní životní prostředí a předcházet konfliktům. Cílem je nahradit v Bosně a Hercegovině neexistující on-line úřední desky. Stávající systém je extrémně složitý a neposkytuje přehledně informace o plánovaných projektech, lidé se o nich tak často dozvědí až při příjezdu stavební techniky. Mnoho důležitých informací bohužel přesto chybí, v zemi totiž neexistuje zákonná povinnost zveřejňovat potřebné údaje on-line.
Nově spuštěné stránky www.infotabla.eko.ba shromažďují všechny dostupné informace o rozhodovacích procesech o životním prostředí z různých vládních webů. Podle odborníků vede špatný přístup k informacím o životním prostředí k vážným konfliktům mezi obyvateli, úřady a zástupci průmyslu jako v případě násilného střetu v obci Kruščica.
„Úřady Bosny a Hercegoviny poskytují jen málo informací o rozhodovacích procesech na svých internetových stránkách. Tamní občané tam mnohdy nemají šanci se do těchto procesů zapojit a o konkrétních projektech se dozvědí teprve až když na místo dorazí stavební technika,“ líčí Zuzana Vachůnová z Arniky, která v Bosně a Hercegovině působí.
Příklady této praxe jsou četné a projevily se hlavně v souvislosti s probíhající divokou výstavbou přehrad a malých vodních elektráren. Ve vesnici Kruščica ve střední Bosně zasáhly v srpnu 2017 policejní jednotky proti místním obyvatelkám, které bránily řeku před výstavbou, která se později ukázala být nelegální. Tento incident, během něhož bylo zraněno několik místních žen, upoutal pozornost mezinárodních institucí a médií. Podobné případy byly navíc hlášeny z vesnic Doljanka a Fojnica.
„Vládní struktura Bosny a Hercegoviny je nesmírně složitá. O životním prostředí rozhoduje celkem čtrnáct ministerstev. Aby měli lidé přehled o projednávaných projektech, museli by pravidelně sledovat desítky různých webových stránek a oficiálních on-line nástěnek. Velká část úřadů navíc informace na internetu vůbec nezveřejňuje,“ vysvětluje Vachůnová.
Portál vyvinula Arnika spolu s Centrem pro životní prostředí (CZZS) z bosenské Banja Luky díky podpoře Programu transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR. Na stránkách se načítají data z vládních webů, stránek ministerstev i místních samospráv jednotlivých kantonů se zaměřením na informace o řízeních, kterých se může účastnit veřejnost.
"Díky tomuto webu mohou lidé najít informace o termínech a programech důležitých zasedání, vydaných environmentálních povoleních nebo studiích o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), případně se dozvědět o veřejných slyšeních v jejich regionu a mnohém dalším," popisuje přínos projektu viceprezident CZZS, Viktor Bjelić.
Chybějící dokumenty
Nový portál však shromažďuje pouze informace, které jsou již k dispozici online, a proto zobrazuje pouze část oficiálně zveřejněných dokumentů. Veřejné orgány bohužel nejsou povinny zveřejňovat všechny informace elektronicky a záleží tak pouze na ochotě a transparentnosti každého úřadu.
Otázka přístupu k informacím o životním prostředí v digitální éře je předmětem debat i na globální úrovni. Sekretariát mezinárodní Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v současné době připravuje nové obecné pokyny pro vlády. Za nejefektivnější metody v praxi patří otevřeně dostupná data, zapojení občanů a státem zřizované informační služby. Aarhuská úmluva také shromažďuje seznam podobných informačních nástrojů za účelem sdílení relevantních informací, zkušeností a osvědčených postupů.
Arnika a CZZS nedávno také zveřejnily novou analýzu přístupu k informacím o životním prostředí na internetu s návrhem legislativy a dalšího postupu zajišťujícího rychlý a snadný přístup ke všem důležitým údajům o životním prostředí v Bosně a Hercegovině. Zpráva vychází ze zkušeností České republiky, kde jsou všechny orgány veřejné správy povinny zveřejňovat veškeré informace na svých webových stránkách.
„Zaměřujeme se zejména na informace týkající se rozhodovacích procesů, kterých se může veřejnost účastnit, a na dobrých příkladech takové praxe. Například český informační portál EIA funguje jako centrální e-deska, kde lidé najdou veškeré informace a dokumenty týkající se veřejných postupů pro posuzování projektu, plánů a programů pro životní prostředí. Portál obsahuje například seznam projektů v České republice i mimo ni, hodnocení, výčet odpovědných úřadů, jména osob oprávněných provádět hodnocení a mnoho dalších,“ uzavírá Vachůnová.
