Dvě vzdálená města spojuje stejný příběh: nadnárodní koncern Mittal Steel privatizoval od státu tamní hutě, navýšil výrobu – a „zapomněl“ investovat do životního prostředí. Obyvatelé bosenské Zenice trpí dodnes stejně, jako lidé na Ostravsku na počátku devadesátých let. Zatímco v Česku se situace, také díky tlaku obyvatel a občanských sdružení, od té doby výrazně zlepšila, Zeničané jsou katastrofálním znečištěním ovzduší ohroženi stále. To je jedním z důvodů, proč včera zástupci Arniky oficiálně zahájili společný projekt s partnerskou organizací Eko forum Zenica (partnerské Eko forum Zenica vzniklo v roce 2008 v reakci na nelepšící se kvalitu ovzduší).
„Cílem našeho projektu je podpořit přístup obyvatel k informacím o kvalitě životního prostředí a zvýšit jejich povědomí o rizicích života v trvalém znečištění. Spolu s místními partnery budeme usilovat o větší zapojení lidí do rozhodovacích procesů. Věříme, že se občanům ve spolupráci s místními úřady alespoň v některých případech podaří průmyslové podniky přimět k opatřením, která zajistí ochranu lidského zdraví,“ říká vedoucí Centra pro podporu občanů Martin Skalský z Arniky.
Turbínu pro uhelnou elektrárnu dodala v 70. letech minulého století česká továrna Škoda. Za městem mají navíc uhelné doly. Elektrárna nevyužívá odpadní teplo k výrobě tepla, i když česká turbína to umožňuje. Energie tak letí do vzduchu. Díky enormní výšce komína si na emise z elektrárny stěžovalo 350 kilometrů vzdálené Maďarsko.
Problémem Bosny a Hercegoviny je personálně i finančně slabá státní správa a také fakt, že země není členem Evropské unie. Na podnikání se tak nevztahuje řada požadavků pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí. Celá řada místních podniků si pak dovoluje jednoduše vypouštět jedovaté látky do ovzduší a vody s minimálním čištěním, nebo dokonce bez jakékoliv očisty. Některé místní i zahraniční firmy nebo nadnárodní koncerny do Bosny záměrně umisťují své provozy, aby na těchto investicích ušetřili. Místní obyvatele to vystavuje vysokému zdravotnímu riziku,“ dodává Skalský.
Například emise jemného polétavého prachu, který na sebe váže toxické látky, se na Ostravsku díky investicím do filtračních zařízení klesly na historické minimum. Na podobné investice však obyvatelé bosenské Zenice stále marně čekají.
Ocelárny Mittal Steel jsou dominantou stopadesátitisícového města Zenica. Díky jeho poloze v údolí řeky Bosny se zde prakticky neustále drží smog z komínů. V době silných inverzí provozuje kanton bezplatnou autobusovou linku na necelých tisíc metrů vysokou horu Smetovi, aby se mohli lidé nadýchat čerstvého vzduchu.
Zástupci Arniky a Eko fora Zenica se zúčastnili tiskové konference pořádané premiérem Zenicko-Dobojského kantonu (obdoby našeho kraje). Absolvovali také jednání se starostou municipality Zenica (obdoba bývalého okresu), schůzku s českým velvyslancem a navštívili i specializované pracoviště Zenické univerzity, které se zaměřuje na monitoring kvality ovzduší.
 |
 |
| Český velvyslanec v Bosně a Hercegovině Tomáš Szunyog považuje řešení problémů životního prostředí za prioritu. | Specializované pracoviště Zenické univerzity zajišťuje monitoring kvality ovzduší. V loňském roce si pracoviště pořídilo monitorovací vůz. |
V průběhu končícího týdne se odborníci Arniky zabývali mapováním dalších zdrojů znečištění ovzduší ve střední Bosně.
Visocké koželužny po balkánské válce koupila německá firma Prevent. Vyrábí se zde hlavně kožené potahy autosedaček pro celou řadu automobilek. V areálu závodu zůstávají hromady zbytků zvířecích kůží nasáklé řadou chemických látek. Továrna zřejmě nemá čistírnu odpadních vod, a tak všechny chemikálie končí v řece Bosně.
Ve městě Maglaj je největším znečišťovatelem celulózka Natran. Na město se snáší nejen emise z elektrárny, obyvatele trápí i silný zápach sirovodíku a čpavku z aktivačních nádrží.
Pomoc České republiky centrální Bosně má dlouhou tradici a naše země zde má dobrou pověst. Díky iniciativě velvyslanectví ČR a podpoře České rozvojové agentury se například podařilo v městské části Nemila (okres Zenica) postavit kotelnu spalující dřevní štěpku namísto problematického uhlí. Ve městě Maglaj se podařilo zavést progresivní systém nakládání s odpady, včetně daru vozidel na odvoz odpadků a velkokapacitních kontejnerů.
Finanční podporu na aktivity Arniky v Bosně poskytlo Ministerstvo zahraničních věcí ČR z prostředků Programu transformační spolupráce.
