Voděodolnosti většiny dětských outdorových bund na českém trhu dosahují výrobci použitím tzv. věčných chemikálií neboli PFAS (1). Záměrné použití PFAS bylo odhaleno v 8 z 10 výrobků testovaných Arnikou. Nalezené látky jsou spojovány s poškozením jater, různými variantami rakoviny, dopady na reprodukční systém, vývojovými vadami, onemocněním štítné žlázy nebo vyššími hladinami cholesterolu. Čeští výrobci reagují na stále vzrůstající obavy z věčných chemikálií různě (2) – ti nejodpovědnější je již ve výrobě nahrazují, jiní se připravují na moment, kdy je k nahrazení zaváže legislativa, další tvrdí, že PFAS jsou klíčové pro zajištění funkčnosti oblečení a náhradní technologie a materiály nesplňují požadavky jejich zákazníků.
Alespoň jeden z 58 zástupců sledovaných PFAS byl zjištěn v 9 z 10 testovaných dětských bund (3). „Koncentrace PFAS v bundách nasvědčují tomu, že 8 z 10 dětských bund bylo výrobcem záměrně ošetřeno věčnými chemikáliemi PFAS pro zajištění voděodolnosti textilie, jedna bunda mohla být kontaminována při výrobě. Tato kontaminace ukazuje na všudypřítomnost věčných chemikálií ve výrobních procesech. Čistá bunda bez PFAS naopak dokazuje, že alternativy existují a výrobci je používají,“ vysvětluje výsledky autorka studie Mgr. Jitka Straková z Arniky.
Studie shrnující výsledky analýz dětských bund na obsah PFAS
Látky PFAS jsou nazývány věčnými chemikáliemi proto, že se v lidském těle hromadí a v prostředí přetrvávají nekonečně dlouho. „Věčné chemikálie“ PFAS jsou opakovaně nacházeny v lidské krvi. Alarmující nálezy PFAS v krvi evropských teenagerů ukázal nedávný biomonitoring HBM4EU – 14 % vzorků krve přesáhlo doporučený zdravotní limit dle Evropské agentury pro bezpečnost potravin. Nejzatíženější jsou teenageři s vyšší konzumací vajec a ryb. Výsledky ukazují na značné zatížení prostředí a vody látkami PFAS. „V České republice není situace jiná a detekovali jsme tyto látky v čistírenských kalech, v rybách z řek i v pitné vodě. Situace v ČR je navíc specifická tím, že k nám žádné PFAS nepřiplavaly, neboť jsme na začátku povodí a všechny, které u nás najdeme, jsme do přírody vypustili my,“ popisuje zátěž prostředí ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., DSc.
„Použití jedněch z nejtoxičtějších látek otravujících pitnou vodu je v případě dětského oblečení zbytečné. Vodoodpudivá vrstva na povrchu bundy po několika vypráních téměř mizí, čímž se tyto látky dostávají do vody a dále do životního prostředí. Přitom většina zákazníků takto dokonalou funkčnost bundy při každodenním nošení ani nevyužije. Tyto látky byly původně vyvinuty pro horolezce do extrémního počasí. Zákazníci v USA a západní Evropě si toto nebezpečí uvědomují, a tak začali tlačit na globální značky vyrábějící outdoorové oblečení, aby nahradili PFAS vhodnými alternativami,“ komentuje situaci vedoucí spotřebitelských kampaní Arnika Mgr. Karolína Brabcová.(4)
Významný dopad na zdraví a životní prostředí je jedním z mnoha důvodů, proč jsou konkrétní látky ze skupiny věčných chemikálií PFAS zakázány celosvětově Stockholmskou úmluvou a v Evropské unii se v současnosti jedná o omezení celé rozsáhlé skupiny těchto látek. Nevládní organizace včetně Arniky připomínají evropským politikům jejich slib, že předloží a projednají změnu evropské chemické legislativy tak, aby došlo k plošnému zákazu PFAS do konce volebního období (tedy poloviny roku 2024). Za tímto účelem Arnika iniciovala společně s dalšími evropskými nevládními organizacemi vznik Manifestu za zákaz PFAS látek v Evropě (5). Tento manifest podepsalo do listopadu 2022 přes devadesát nevládních organizací.
Pro více informací prosím kontaktujte autorku studie Jitku Strakovou (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 777 266 386) nebo Karolína Brabcovou (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 731 321 737).
Vysvětlivky:
(1) PFAS (per- a polyfluoroalkylové látky známé jako „věčné chemikálie“) jsou člověkem vytvořené syntetické látky, které s sebou nesou celou škálu problémů pro zdraví lidí a životní prostředí. V přírodě se přirozeně nerozkládají, a tak v prostředí zůstávají a kolují po velmi dlouhou dobu. Dostávají se tak daleko od míst svého vzniku a jsou v životním prostředí v podstatě všudypřítomné. Mají negativní vliv na lidskou plodnost, vývoj plodu a funkci hormonů štítné žlázy.
V současné době se PFAS používají v široké škále aplikací – v outdoorovém oblečení, kde zajišťují jeho voděodolnost, v obalech na fastfoodové občerstvení, kde brání prosáknutí oleje, ale také v hasících pěnách. Člověk je vystaven „věčným chemikáliím“ ze stravy a pitné vody, důležitým zdrojem je také domácí prach a vnitřní prostředí, výrobky osobní péče a další spotřební zboží.
(2) Vyjádření výrobců k výsledkům průzkumu Arniky
O výsledcích průzkumu jsme informovali všechny výrobce 14 dní před zveřejněním výsledků. 5 výrobců z 9 zareagovalo: společnost Woox od roku 2020 používá na své oblečení DWR úpravu bez PFAS látek. Společnost Northfinder již 5 let vyrábí oblečení bez PFAS látek. Kilpi se vyjádřila v obecné rovině, že problematiku řeší a hledá a vyhodnocuje alternativy. Společnost Progress postupně nahrazuje tyto látky dostupnými alternativami. A společnost Alpine-Pro uvedla na trh kolekci bez PFAS látek již v roce 2018. V současné době používá ve svém oblečení jen PFAS-free membrány. Vzhledem k nespokojenosti některých zákazníků s promokavostí bund ošetřených náhradami k PFAS, se rozhodla používat povrchovou úpravu bund s obsahem PFAS látek - tzv. C6 látek - u 10% bund pro dospělé. Ostatní firmy se k výsledkům nevyjádřily.
(3) Výsledky analýz PFAS v dětských bundách
Vzorky byly analyzovány na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením prof. RNDr. Tomáše Cajthamla, Ph.D., DSc.
(4) V Západní Virginii a dalších místech v USA, kde se PFAS látky a hlavně již zakázaná PFOA od 50.let vyráběly, došlo k obrovskému znečištění okolí a kontaminaci vody i obyvatel, kteří pak trpěli daleko častějším výskytem rakoviny, onemocněním štítné žlázy a dalšími zdravotními dopady. Soudní spor s chemickým koncernem DuPont, v jehož závěru musela firma zaplatit odškodné ve výši 750 milionů dolarů, byl zpracován i Hollywoodským studiem a film Dark Waters tak podrobně mapuje tento případ ekologické katastrofy. Podobné případy rozsáhlého znečištění v poslední době hýbou i Itálií, Belgií či Dánskem. I díky tomu jsou zákazníci v těchto zemích daleko uvědomělejší a požadují oblečení bez těchto látek.
(5) PFAS Manifest za zákaz PFAS látek v Evropě:
1. Vyzýváme k zákazu výroby a používání všech PFAS v celé EU, aby se odstranily všechny zbytečné zdroje těchto škodlivých chemických látek a aby se výroba a inovace zaměřily na bezpečnější a ekologičtější alternativy.
a. Vyzýváme k postupnému ukončení používání a zákazu všech PFAS ve spotřebním zboží (např. obalech potravin, kosmetice, oděvech) do roku 2025.
b. A úplné ukončení výroby a zákazu všech PFAS do roku 2030. Tím je myšleno použití PFAS v průmyslových procesech.
2. Vyjadřujeme silnou podporu závazku Dánska, Německa, Norska, Švédska a Nizozemska navrhnout široký zákaz používání PFAS v celé EU s následujícími doporučeními:
a. Omezení by se mělo vztahovat na všechny v současnosti neregulované PFAS, včetně fluoropolymerů, aby se co nejvíce omezily budoucí emise PFAS.
b. Mělo by se vztahovat jak na výrobu, tak na používání PFAS v různých odvětvích.
c. Mělo by být uděleno co nejméně výjimek, tj. pouze pro použití, která mají zásadní význam pro zdraví, bezpečnost a fungování společnosti a pro něž nejsou v současné době k dispozici žádné alternativy - tzv. základní použití neboli “essential use”.
d. Všechny výjimky by měly být časově omezeny a pravidelně přezkoumávány, aby se zajistilo, že výjimky pro použití těchto nebezpečných látek jsou skutečně stále platné a ospravedlnitelné.
e. Pro použití, na něž se vztahuje výjimka, musí být zavedeny přísné požadavky na řízení rizik (včetně označování a monitorování), aby se zajistilo nulové vypouštění emisí do životního prostředí ve všech fázích životního cyklu.
3. Vyzýváme všechny členské státy EU, aby plně podpořily návrhy na postupné omezení a zákaz těchto látek tak, aby mohl sloužit jako vzor pro celosvětová opatření.
4. Naléhavě vyzýváme Evropskou komisi, aby splnila své závazky vyplývající z Evropské chemické strategie pro udržitelnost tím, že plně podpoří návrh skupinového zákazu PFAS a neprodleně jej přijme.
5. Vyzýváme smluvní strany Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs), aby se zasadily o skupinový přístup spočívající v zařazení všech PFAS na seznam zakázaných látek za účelem jejich celosvětové eliminace.
6. Vyzýváme výrobce, aby se zavázaly k postupnému vyřazení PFAS ze svých výrobků, aniž by čekaly na vstup konkrétních předpisů v platnost, a aby se připojily k iniciativě firem "NO PFAS", kterou iniciovala švédská nevládní organizace ChemSec.
7. Vyzýváme občany, aby požadovali výrobky bez PFAS a šířili informace na sociálních sítích - pomocí hashtagu #BanPFAS - a zvýšili tak tlak veřejnosti na politiky a soukromý sektor za zákaz chemických látek PFAS.
Řešení stávající zátěže způsobené znečištěním způsobeným PFAS:
8. Vyzýváme vlády EU, aby vypracovaly rychlý a účinný plán dekontaminace půdy a pitné vody postižených skupin obyvatelstva a vyčlenily na tyto sanační projekty dostatečné finanční prostředky. Je třeba důsledně uplatňovat zásadu "znečišťovatel platí = polluter pays principle", zejména s cílem zaručit, že břemeno nákladů ponesou znečišťovatelé, včetně výrobců, a nikoli daňoví poplatníci.
9. Naléhavě žádáme orgány EU, aby přijaly právní předpisy, které zajistí klasifikaci odpadů obsahujících PFAS jako nebezpečných odpadů a/nebo odpadů s obsahem perzistentních organických látek. Je nutné zabránit tomu, aby se odpady s obsahem PFAS dostávaly zpět do oběhu a následně i životního prostředí prostřednictvím recyklace a dalších cest, jako je například používání čistírenských kalů coby hnojiva v zemědělství.
10. Vyzýváme orgány EU, aby co nejdříve přezkoumaly koncentrační limity pro PFAS v odpadech v rámci nařízení o perzistentních organických látkách (POPs). Limity musí být sníženy, aby se zabránilo šíření starých PFAS do recyklovaných výrobků nebo vývozu odpadů obsahujících PFAS do nečlenských států, včetně rozvojových zemí.
Projekt je financován EU LIFE programem (č. LIFE16 GIE/DE/000738), hlavním městem Prahou a Ministerstvem životního prostředí. Projekt prezentuje stanoviska spolku Arnika a nemusí nutně vyjadřovat oficiální postoj Evropské unie, projektu LIFE AskREACH a dalších donorů.
