"Spolana se z hlediska životního prostředí díky nedbalému zacházení s chemickými látkami stává v havarijních situacích tikající bombou na břehu Labe," řekl v reakci na chování managementu jedné z našich největších chemiček RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení ARNIKA.
Podle zákona o prevenci závažných havárií musela Spolana počátkem roku předložit tzv. bezpečnostní zprávu, která však byla natolik nekvalitní, že je Spolana nucena ji přepracovávat. Nová zpráva musí být projednána s veřejností (1).
Ačkoli se v areálu Spolany běžně nacházejí stovky až tisíce tun nebezpečných chemických látek, vedení firmy v průběhu povodně opakovaně tvrdilo, že nebezpečné látky byly z podniku včas odvezeny nebo jsou zabezpečeny (2). Přesto došlo k opakovaným závažným únikům chlóru. Nejzávažnější vedl 15. srpna k vyhlášení chemického poplachu 3. stupně (3). Následující den se pak ze Spolany valil sloup černého dýmu, který údajně vznikal spalováním nahromaděných chemikálii z provozu výroby tzv. lineárních alfaolefínů (LAO). Další únik chlóru pak Spolana přiznala v pátek 17. srpna a navíc byly v Labi objeveny kontejnery pro 1-hexen ze Spolany (4, 5). Proto Arnika požádala generální ředitele Věka, aby veřejnosti sdělil kdy, v jakém množství a kam byly jednotlivé nebezpečné chemikálie před povodní převezeny.
“Arnika považuje za krajně nezodpovědné chování managementu firmy, jakož i prohlášení hejtmana Petra Bendla (6), jejichž cílem bylo bagatelizovat riziko povodní a požadavky na zabezpečení dioxiny zamořených objektů,” uvedl Petrlík a dodal: “Spolana je vlastně obrovský toxický koktej na břehu Labe.”
