Institut plánování a rozvoje (IPR) předložil aktualizaci Zásad územního rozvoje – dokumentu, který je závazný a nadřazený územnímu plánu. Tato aktualizace, ve srovnání s platným zněním, rozvolňuje podmínky pro novou výstavbu, ohrožuje ochranu pražské zeleně, a dokonce může zkomplikovat realizaci metra D. V rozporu se svým vlastním zadáním, v němž byly požadovány “kosmetické” úpravy, jsou v aktualizaci IPRem vypracované natolik radikální zásahy, že lze očekávat soudní spor, který by přezkoumal, zda se vůbec jedná o aktualizaci. Zasahuje se v ní totiž do základních částí, jako je vymezení zastavitelného území či územní systém ekologické stability, jež jsou navíc definovány v rozporu se zákonem. IPR rozvolňováním podmínek pro výstavbu připravuje půdu kritizovanému Metropolitnímu plánu, jehož veřejné projednání lze očekávat v řádu měsíců.
“Plánované nové vymezení zastavitelného území je velmi problematické. Nejenže úředníci IPRu ignorují, že se jedná o pojem definovaný stavebním zákonem, a tím pádem musí být v souladu se zákonem používán, ale navíc, výrazné rozšíření zastavitelného území kamuflují definicí přes vymezení typů krajin. Může se tedy snadno stát, že i když přečtete celý dokument, nevšimnete si, jaké radikální změny v neprospěch ochrany zeleně i půdy přináší,” upozorňuje Anna Vinklárková z Arniky.
V těchto radikálních úpravách IPR pokračuje i přes nesouhlas mnoha městských částí, které ve svých námitkách požadovaly nápravu. Aniž by to IPR dokázal odůvodnit, některé podmínky pro rozvojové oblasti zachovává a jiné ne. Vágní je také ochrana celoměstského systému zeleně. Byla zrušena koncepce tzv. zelených klínů (mezi něž patří mnohá rekreační území) a nahrazena tzv. enklávami otevřené krajiny. Jejich hranice jsou ale vymezeny nejednoznačně a neodpovídají skutečnému stavu. Kvůli tomu může docházet k zastavění jejich okrajů, jak to známe z mnohých aktuálních kauz.
Aktualizace také může zkomplikovat možnost realizovat některé klíčové stavby veřejné dopravní infrastruktury (mizí rezerva pro severní větev metra D), zatímco jiné infrastrukturní stavby, jejichž potřebnost a smysluplnost již byla mnohokrát zpochybněna (nová ranvej letiště, silniční radiály), realizovat umožní. Problematické je také vymezení územního systému ekologické stability, který je základní kostrou pro udržení rozmanitosti biologických druhů. V aktualizaci je vymezení plošné, není tedy diferencované s ohledem na druhy živočichů, rostlin či společenstev, kvůli kterým vymezení fakticky vzniklo, což povede k reálné nefunkčnosti systému ekologické stability. Ještě větším rizikem je, že nově není vymezen jako takzvané veřejně prospěšné opatření, což povede k tomu, že nebude dále účinnou ochranou proti výstavbě, ani jiným nežádoucím zásahům.
“Na veřejném projednání nebyli úředníci z IPRu schopni na řadu otázek odpovědět. Dle jejich názoru je i přes přílišnou obecnost formulací předkládaná aktualizace dostatečná, neboť vyjadřuje především ideu, jak by se měla Praha rozvíjet. Ignorují tak ale skutečnost, že se jedná o dokument, který se používá i pro rozhodování v území, to znamená v jednotlivých územních a stavebních řízeních. Právě v nich se platné znění velmi osvědčilo, protože mělo v rozvojových územích konkrétní požadavky na výstavbu, paradoxně podrobnější než územní plán,” vysvětluje Vinklárková.
Radikálnost aktualizace zpochybňuje platné znění dokumentu, jež obstálo i před soudními přezkumy, a působí jako skryté pořízení nových Zásad územního rozvoje, takový postup je ale nezákonný. “Jedná se především o právní dokument, který musí jasně stanovovat podmínky. Výklad musí být naprosto jednoznačný jak pro stavební úřady, tak pro právníky developerů. Na jakoukoli nepřesnost, nebo nejasnost čekají celá právní oddělení developerů. Idea IPRu, že se s nimi domluví, je sice hezká, ale je potřeba si uvědomit, s jakými protihráči hrajeme a podle jakých pravidel. Hrozí nám, že budeme stát proti obrněným tankům s holýma rukama,” dodává Vinklárková závěrem.
Aktualizace Zásad územního rozvoje probíhá každé čtyři roky. Hlasování zastupitelstva o vydání, tj. vstoupení v platnost, 5. aktualizace lze očekávat v průběhu tohoto roku. Záznam z veřejného projednání zde. Arnika se vzhledem ke značným obavám o kvalitu zpracování této aktualizace, nechala zmocnit jako zákonný zástupce veřejnosti a podala námitky. Zmocnění Arniku opravňuje rovněž k domáhání se nápravy soudní cestou.
Zásady územního rozvoje by měly řešit základní koncepční otázky tak, aby rozvoj Prahy byl udržitelný. Měly by konkrétními a právně jednoznačnými opatřeními implementovat požadavky ze strategických dokumentů města, jako je například cíl o 2 % zlepšit poměr veřejné dopravy v celkové mobilitě Pražanů. Za tímto účelem musí řešit systém čtvrťových center a jejich spádování, tj. nedostatky či přetíženost pracovních příležitostí i veřejné vybavenosti. Rovněž musí řešit vazby na Středočeský kraj, především železniční síť a její kapacitu příjezdu do Prahy a síť záchytných parkovišť. Zjednoznačnit podmínky pro stavby nadřazeného systému silniční dopravy v Praze vzhledem k ochraně obyvatel a životního prostředí. Nesmí také ignorovat problematiku adaptace na změnu klimatu a diferencovat požadavky na adaptační opatření pro jednotlivé lokality dle toho, jestli jsou rozvojové, nebo stabilizované. Mj. nejsou obsaženy žádné specifické podmínky pro řešení problematiky sucha.
Předložená aktualizace Zásad územního rozvoje výše uvedené požadavky neplní. Arnika proto sepsala námitky týkající se nejen zhoršení vůči platnému znění, ale rovněž některé požadavky, které jsou sice mimo rámec pořizované aktualizace, ale mohly by být využity pro zadání příští aktualizace.
Veškeré dokumenty k 5. aktualizaci Zásad územního rozvoje zde.
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Chceme pomoci tomu, aby adaptace na změny klimatu byly účinné, hospodárné, sociálně spravedlivé a realizovatelné v potřebném čase. Zaměřujeme se na úpravu předpisů na různých úrovních tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a s prokazatelným prospěchem pro všechny realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
Realizátorem projektu je Zelený kruh. Partnery projektu jsou zpravodajský portál Aktuálně, sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
