Podobné problémy s rozšiřováním hliníkárny, jaké řeší lidé i úřady v Rybníkách na Příbramsku, řeší i obyvatelé nedaleko islandského hlavního města Rejkjavíku. Z hliníkárenského průmyslu se totiž do prostředí uvolňuje řada nebezpečných látek. V českém případě těžké kovy, v islandském takzvané perfluorované látky, které při delším působení na lidi mohou mít škodlivý vliv na mozek a srdce a přispívají i ke vzniku skleníkového efektu. Arnika si při studijní misi na Islandu s místními organizacemi vyměňovala zkušenosti, jak zapojovat veřejnost do povolování průmyslových staveb a ochrany přírody.
„Hliníkárna Nordural u Rejkjavíku mnohonásobně zvýšila svou výrobu a k tomu bylo zapotřebí takzvaného integrované povolení IPPC. Místním obyvatelům se navyšování kapacity samozřejmě nelíbí, ale aby se mohli zapojit do rozhodování, musí se prokousat velmi složitou technickou dokumentací. Bez asistence odborníků a právníků je ale tvorba smysluplných připomínek v rámci IPPC téměř nadlidský úkol, což místní organizace velmi omezuje. V Česku je situace o něco lepší i díky Arnice, která odbornou a právní pomoc při vyjednávání integrovaných povolení poskytuje nejen veřejnosti, ale i obcím. Nedávno jsme například asistovali u změny integrovaného povolení pro hliníkárenský komplex v obci Rybníky na Příbramsku, kde se díky naší intervenci podařilo prosadit sledování těžkých kovů v dešťových vodách protékajících areálem firmy,“ přibližuje společné problémy v Česku a na Islandu odborník Arniky na integrovaná povolení Matěj Man.
V průběhu studijní cesty se zástupci Arniky sešli také s nevládní organizací Fjöregg (http://fjoregg.is/), která řeší problémy obyvatel okolo jezera Mývatn, kde se v současné době jedná o projektu gigantické geotermální elektrárny. V termální vodě je přirozeně vázaný sirovodík, který je při provozu takové elektrárny ve velké míře uvolňován.
Arnika na Islandu navazuje také kontakty a sdílí zkušenosti v zapojování veřejnosti do rozhodování. Na závěrečném setkání studijní mise se zástupci tamních nevládních organizací, zástupců státní správy i průmyslu, představila česká ekologická organizace své projekty a metody zaměřené na posilování role běžných lidí při jednání o průmyslových stavbách nebo ochraně přírody.
Na závěrečném setkání se asi čtyřicítka účastníků radila, jak oslovovat a informovat místní rozpolcenou veřejnost nebo jak si kvůli složitosti islandského environmentálního práva poradit s potřebou detailních konzultačních služeb odborných právníků. Zástupci průmyslu a státní správy se také shodli, že účast veřejnosti v rozhodování je velmi užitečný nástroj, jehož posílení by přivítali. Pomáhá totiž k tomu, aby mezi lidmi a byznysem nevznikaly zbytečné konflikty. Tento názor vyřčený ústy zástupců průmyslu a státní správy byl pro zástupce Arniky příjemným překvapením.
„Island je zemí s nejdelší demokratickou tradicí. Proto jsme měli pocit, že budeme od místních zkušenosti převážně sbírat. Ukázalo se však, že i my máme co nabídnout,“ dodává Man. Účast místní veřejnosti v rozhodování je na Islandu sice o něco málo vyšší než v Česku, Islanďané však svou účast omezují zpravidla na zákonem stanovené možnosti podávání připomínek. Nástroje jako petice, happeningy či demonstrace a zapojení médií jsou v porovnání s naší zemí využívány pouze okrajově.
Islandští kolegové obdivovali zejména velký objem odborných dotazů a konzultací, které Arnika ročně poskytne, stejně jako právní i odborná asistence v jednotlivých lokálních kauzách. Účastníky semináře z řad veřejnosti pak velmi zaujaly žebříčky největších znečišťovatelů, které Arnika v ČR vyhlašuje. Mnohé přítomné pak překvapila informace, že o Islandských průmyslových provozech jsou také dostupné údaje v evropském registru znečišťování.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP. www.fondnno.cz - www.eeagrants.cz