Nejdůležitější závazný dokument, který bude udávat směr rozvoje hlavního města Prahy pro následující dekády, se chystá neuvěřitelných 10 let. Jeho první návrh, jenž stál stamiliony, si mohla veřejnost prohlédnout už před čtyřmi lety. Připomínek městských částí, obyvatel, spolků, ekologů, památkářů, architektů a urbanistů bylo na 46 000. Navíc, řada z nich natolik závažná, že návrh Metropolitního plánu musel být přepracován. Vypořádání připomínek městských částí i úřadů je zveřejněno. Jakým způsobem byly vypořádány připomínky veřejnosti, která by měla mít na tyto informcae také právo, se téměř nelze dopátrat. V průběhu veřejného projednání do 30. června má přitom poslední možnost, kdy může Metropolitní plán ovlivnit. (1)
“Je důležité, aby si tvrzení města o vylepšeném plánu lidé nyní skutečně ověřili. Problémy jsou často ukryty v nenápadném detailu. Například jedna z obyvatelek Prahy 2 nám do Arniky volala s tím, že dle Metropolitního plánu je možno zastavět část Perucké stráně pod Gröbovkou. Mohlo by se říct, že se jedná ´o pouhé´ dvě parcely, jde však o již nenávratné zmenšení parku. Magistrát přitom tvrdí, že posílil ochranu parků i vybavenosti. Záměr v Perucké stráni tomuto tvrzení rozhodně neodpovídá,” vysvětluje Anna Vinklárková z Arniky.
Další významná úskalí mohou nastat na sídlištích. Podle regulativů vycházejících z nového plánu se v takzvaném parku ve volné zástavbě nemohou umísťovat nové stavby. Stávající však mohou být zvětšeny o 20 % a mohou dosahovat podlažnosti určené systémem čtverců, což zjednodušeně znamená, že namísto nízkopodlažní stavby může před panelovým domem vyrůst další.(2) Některé plochy zeleně na sídlištích či nízkých staveb vybavenosti jsou navíc zahrnuty do transformačních ploch, mohou se tak velmi radikálně změnit.
“Pražská sídliště jsou přitom už dnes hustě osídlená. Odmyslíme-li si úbytek zeleně, který způsobí zhoršení kvality klimatu ve městě i života místních obyvatel, vyvstává zde celá řada nejen enviromentálních, ale i sociálních problémů, jako jsou nedostatečná kapacita vybavenosti (školy, lékaři...), za kterou lidé budou muset dojíždět dál, s tím souvisí nárůst počtu automobilů, které pak navíc nebude kde zaparkovat, a bude docházet k dalšímu zhoršování ovzduší i kvality veřejných prostranství v Praze,” doplnila Vinklárková.
Sdružení Arnika proto vyzývá, aby si lidé prostudovali v aplikaci Metropolitního plánu důkladně své okolí, jestli se nemění okraje parků, je zanesena veřejná vybavenost, odpovídají výšky budov, nebo zda není část sídliště (či sousední) označena jako již zmíněná transformační lokalita, neboť to by znamenalo, že v budoucnu zde může vyrůst poměrně hustá a vysoká zástavba.
Dále je vhodné podívat se na plánované sporné developerské projekty ve svém okolí(3) a zkontrolovat, jestli je regulativy Metropolitního plánu umožňují.(4) Lze pak například sepsat připomínky a sesbírat 200 podpisů, čímž se jednotlivec či organizace stanou tzv. zmocněným zástupcem veřejnosti a podané připomínky budou námitkou s vyšší právní vahou, nebo je dobré spojit se s některou z městských částí, které s plánem taktéž mnohdy nesouhlasí.(5) Podrobnější postup včetně důležitých termínů uveřejnila Arnika na svých webových stránkách a bude postupně zveřejňovat návody a vzorové připomínky.
Sdružení Arnika se taktéž snaží získat informace k vypořádání svých připomínek z roku 2018. Magistrát nejprve odmítl informace vydat, posléze je vyčíslil na 8.250 Kč.(6) Jak to vypadá, když se snažíte zjistit, jak byly vypořádány vaše vlastní připomínky, se můžete podívat v tomto videu. Arnika přesto vyzývá spolky i občany, aby se nenechali odradit a o vypořádání svých připomínek z roku 2018 požádali dle zákona o svobodném přístupu k informacím a případně se pokusili dostat i do spisu. Přístup magistrátu k veřejnosti totiž může být budoucím klíčovým důkazem v dalších sporech o Metropolitní plán.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Úkolem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2022–2024. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
(1)První veřejné projednání proběhlo 30. 5. 2022, Záznam je dostupný zde, debata začíná 4:46:00. Druhé veřejné projednání proběhne 23. 6. v CAMPu i online. Do 30. 6. 2022 (včetně) je nutné odevzdat připomínky a námitky na magistrát
(2) Např. na sídlišti Prosek tak může namísto tří sousedících jedno až dvoupatrových staveb (na celkové ploše 2500 m2) vyrůst dům s 12 podlažími a jedním ustupujícím, a to na ploše 3000 m2. Dojte tak k navýšení hrubých podlažních ploch z cca 6 000 m2 na cca 37 000 m2; vzniknout mohou obchody, restaurace, kanceláře nebo třeba hotel.
(3) Návodné video, jak číst v Metropolitním plánu: https://www.youtube.com/watch?v=IFN6xhGH13s
(4) Některé z ploch, kterých se týkají plánované developmenty lze nalézt v územně analytických podkladech >>> záložka 1000 implementace >>> záměry na provedení změn v území >>> urbanistické záměry https://app.iprpraha.cz/apl/app/portal_uap/#/atlas
(5) Např. na Praze 4 jsou Nové dvory řešeny podle studie, s níž městská část nesouhlasila. Praha 7 nesouhlasí s umožněním výškových staveb u plánovaného parku v části Bubny a směrem do Trojského údolí. Praha 11 zase nesouhlasí s přílišným zahušťováním Jižního města u metra Opatov.
