Co je nejčastější příčinou nehod na českých silnicích? Na tuto otázku každoročně odpovídají policejní statistiky nehodovosti (1)(2). Ty jsou ale opakovaně špatně interpretovány a používány jako argument pro plošné kácení stromů podél silnic. Nezaměňujme ale důsledky s příčinami. Tvrdá data potvrzují, že srážka s pevnou překážkou sice často končí tragicky, ve skutečnosti ale zdi domů, pilíře mostů, skály ani stromy v alejích nebývají skutečnou příčinou nehod. Ze statistik za rok 2016 vyplývá, že nejčastěji nehody zavinilo „nevěnování se řízení vozidla“ a nejčastějším druhem nehody byla „srážka dvou jedoucích vozidel“. Úřady by se proto měly více zaměřit na osvětu řidičů. Plošná kácení stromů nehodám nezabrání.
„K jízdě motorových vozidel je určena vozovka, nikoliv okolní krajina. A ne každá silnice je dálnicí nebo rychlostním tahem. Od silnic nižších tříd nikdy nemůžeme odstranit všechny pevné překážky. Nejde jen o stromy, ale i o domy, skály nebo různé podjezdy a mosty. Za volantem s nimi prostě musíme počítat.“ říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová ze spolku Arnika.
U českých silnic zemřelo v loňském roce 545 osob a 2 580 lidí bylo těžce zraněno. Kolize se stromem, kterou v loňském roce nepřežilo 75 osob, je tragickým důsledkem, nikoliv příčinou dopravní nehody.
Policie by se měla více zaměřit na osvětu řidičů a ve spolupráci se silničními správami instalovat bezpečnostní prvky podél silnic, jako jsou například odrazky, bílé pruhy na kmenech stromů, a vhodné dopravní značení. Hromadné odstranění stromů od silnic by na skutečné příčiny dopravních nehod ani na jejich množství nemělo žádný vliv.
„Stromy a aleje do české krajiny patří. Přítomnost vzrostlých stromů navíc společně s jejich řádnou údržbou zvyšuje atraktivitu místa k bydlení. Na nezodpovědnost některých řidičů a porušování předpisů nemohou doplácet lidé, kteří v krajině podél silnic žijí,“ dodává Klemensová.
Arnika se snaží přispívat k větší bezpečnosti českých a moravských silnic i přímo. Od roku 2009 spolu s místními občany a dobrovolníky z celé republiky označila téměř tisícovku stromů lemujících silnice bílými reflexními pruhy. Situace se za 8 let v mnoha krajích změnila a krajské správy silnic natírají stromy reflexními pruhy samy. Mnohde také kombinují bílé pruhy s odrazkami. Naposled tuto metodu inovovala Správa silnic Moravskoslezského kraje (3).
Další novinkou na silnicích v Moravskoslezském kraji je nová dopravní značka s dodatkovou tabulkou upozorňující na nedostatečný průjezdní profil kvůli přítomnosti stromů. Byla instalována na vjezdu do historické aleje mezi Radkovem a Dubovou na Opavsku (4). U vzniku této dopravní značky stála i Arnika, když v roce 2015 poslala svůj návrh Ředitelství silnic a dálnic.
Zachování stromořadí podél našich silnic a zároveň zajištění bezpečnosti silničního provozu je výzva, jejíž proměna v realitu závisí na dlouhodobé spolupráci a efektivní komunikaci všech zainteresovaných stran, včetně laické veřejnosti. Také proto pořádá Arnika už IV. ročník konference věnované alejím a stromořadím (5), na jejíž organizaci se letos podílí Správa a údržba silnic Pardubického kraje.
Poznámky:
(1) http://aleje.org/o-alejich/bezpecnost-provozu/dopravni-nehody
(2) http://aleje.org/images/stromy/nehodovost/17-02-27_P%C4%8CR_445588459_0_Poskytnut%C3%AD_informac%C3%AD_1.pdf v
(3) http://www.ssmsk.cz/index.php/8-aktuality/973-nove-zlute-pasky-jsou-az-trikrat-viditelnejsi-nez-puvodni-znaceni
(4) http://arnika.org/alej-v-radkove-ma-novou-dopravni-znacku
(5) http://aleje.org/vzdelavaci-akce/136-konference-aleje-2017-obnova-a-udrzba-stromoradi
(6) Z rozsáhlého výzkumu prováděného ve Francii vyplývá, že aleje mnohem lépe než dopravní značky indikují zatáčky, křižovatky či vjezdy k aglomeracím. Zvyšují také možnost předvídat, kterým směrem silnice povede dále v krajině a to nejen za běžných podmínek, ale také v mlze, při sněžení či v noci. http://aleje.org/o-alejich/bezpecnost-provozu/francouzska-studie
(7) Pilotní studie provedená ve Spojených státech uvádí empirické poznatky o silničních alejích a jejich vlivu na chování řidičů, zejména pokud jde o jejich vnímání bezpečí a rychlosti. Ulice lemované alejemi byly vnímány jako bezpečnější jak v městských, tak v předměstských podmínkách. V předměstských prostředích se stromy byla zaznamenána významně nižší rychlost jízdy. http://aleje.org/o-alejich/bezpecnost-provozu/americka-studie