Nejvyšší správní soud vydal rozhodnutí o kasační stížnosti Arniky v případu povolování budovy od ateliéru Zahy Hadid u Masarykova nádraží. Předmětem sporu bylo, jestli spolky měly být účastníky povolovacích procesů a jestli záměr měl podléhat posuzování EIA. Nejvyšší správní soud vyhověl žalobě Arniky – jak stavební úřad Prahy 1, tak magistrát chybovaly. Nejvyšší soud také zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze, který názor magistrátu ve svém rozsudku potvrdil. Podle Nejvyššího správního soudu správní orgány dostatečně neprošetřily, zda měl záměr procházet posouzením vlivu na životní prostředí (EIA) či nikoli, a tím také potenciálně umožnit účast občanských organizací v procesu povolování stavby.
Kontroverzní kauza, ve které byly vedle Arniky z povolovacího procesu vyloučeny také spolky AutoMat a Klub Za starou Prahu, se táhne od roku 2020. Tehdy vydal stavební úřad Prahy 1 územní rozhodnutí pro stavbu společnosti Penta, která bývá ve veřejné diskusi rámována rukopisem ateliéru britské architektky Zahy Hadid. Tato budova v ulici Na Florenci prošla v roce 2017 posouzením vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Na základě toho měly být občanské organizace součástí také návazného povolovacího procesu. Investor nicméně v projektu udělal drobné úpravy a tvářil se, že se jedná o jiný záměr, a tím se vyhnul jak posouzení vlivů, tak účasti spolků, které upozorňovaly na negativa, jež takto objemná stavba v této lokalitě přinese.
Arnika se rozhodla vyloučení spolků z řízení napadnout soudní cestou. Ačkoli u Městského soudu nejprve neuspěla, Nejvyšší správní soud jí dal svým rozsudkem za pravdu – mělo být jednoznačně přezkoumáno, zda stavba měla projít zjišťovacím řízením EIA, potažmo samotným posouzením vlivů, což Arnika ve své žalobě i kasační stížnosti napadala. Na základě rozsudku bude magistrát muset znovu přezkoumat, zda k posouzení vlivů mělo, či nemělo dojít. Arnice také bude muset zaplatit náklady soudního procesu.
„Navzdory tomu, že nám soud dal za pravdu, na postavené stavbě už nic nezměníme. Bývali jsme mohli bojovat za to, aby budova nebyla tak objemná a bylo v místě víc zeleně. Budova ale už stojí a Penta lokalitu vytěžila na maximum. Je zřejmé, že úřady šly Pentě na ruku – jen nevíme, jestli záměrně. Centrum města se stalo kořistí soukromé společnosti s kontroverzní pověstí a rozsudek soudu se v této chvíli bohužel stává pouhým akademickým cvičením. Naštěstí náš rozsudek mohou jako precedent využít další spolky a v obdobných případech se nenechat úřady odbýt,“ vysvětluje Anna Vinklárková z Arniky.
„Rozsudek mimo jiné potvrzuje, že veřejná správa zdaleka ne vždy jedná v zájmu veřejnosti, a je zcela legitimní se proti tomu bránit. Memorandum, které v roce 2020 Praha uzavřela s Pentou výměnou za to, že v rámci povolovacího procesu nepodá odvolání, je příkladem extrémně slabé role, kterou vedení města vůči soukromým developerům hraje, a naprostého podcenění situace,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky. „Věříme, že případy jako tento pomohou chování města změnit a do budoucna chtít po soukromých developerech mnohem víc,“ dodává. Také s ohledem na další záměry společnosti v centru Prahy – např. v okolí hlavního nádraží, by Praha vůči Pentě podle Arniky měla postupovat důrazněji.
Postup povolování stavby přinesl v roce 2020 řadu dalších kontroverzí. Žádost o územní rozhodnutí byla podána den poté, co na Praze 1 došlo k vystřídání politického vedení, kdy koalice vedená Pavlem Čižinským (Praha 1 sobě), jež výstavbě oponovala, odešla do opozice. Stavební úřad vydal územní rozhodnutí nezvykle rychle, o řízení neinformoval veřejně, a tím se pokusil celý proces se zásadním vlivem na centrum Prahy nechat proběhnout v naprosté tajnosti.
Kromě porušení českých zákonů, došlo pravděpodobně i k porušení mezinárodního práva – Aarhuská úmluva zaručuje občanům právo účastnit se řízení, které mohou mít zásadní dopady na životní prostředí. Stavba od ateliéru Zahy Hadid je jedna z mála velkých staveb v centru Prahy. Kde jinde by se měla veřejnost účastnit procesu povolování než u obří stavby v místě nejhoršího tepelného ostrova?
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu procesně chyboval stavební úřad Prahy 1, magistrát i městský soud.1 Celá kauza se nyní vrací na příslušný odbor magistrátu, který má znovu posoudit, zda záměr měl podléhat posuzování EIA a měla se procesu povolování stavby účastnit veřejnost. Celá kauza tak není věcně stále ještě definitivně rozhodnuta. Rozsudek je ale precedentem, který mohou využít všechny spolky – stavební úřad je nemůže z řízení vyloučit pouze s odvoláním na vyjádření dotčeného orgánu, ale musí sám stav věci posoudit.
Pro více informací kontaktujte tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , +420 606 727 942.
Více o historii kauzy zde.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
Projekt podpořilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
