Současný zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. umožňuje občanům za splnění určitých podmínek účast ve stavebním řízení, tedy v rozhodujících procesech ovlivňujících životní prostředí. Poslanci Miloš Melčák, Michal Pohanka, Karel Sehoř a Milan Šimonovský odůvodňují svůj návrh opravou chyby v současném předpise, což je však zkreslující argument.
„Názor, že pokud neupravuje účast občanských sdružení stavební zákon, nemůže být zakotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny, je chybný. Jedná se o běžnou legislativní praxi, kdy procesní předpisy upravují obecně typ rozhodování, a zvláštní předpisy, jako zde zákon o ochraně přírody a krajiny, stanoví dodatečná zpřesňující pravidla,“ vysvětluje Petra Humlíčková z Legislativního centra Zeleného kruhu.
Navržená změna zákona by v praxi znamenala, že lidé sice budou moci v územním řízení vyjádřit svůj názor na to, jaký typ stavby může v jejich okolí vyrůst, nijak by však již neovlivnili její provoz, který většinou zasahuje do životního prostředí více než stavba samotná. „Pokud občané ztratí možnost uplatnit připomínky k novým stavbám a rozvojovým projektům ve správních řízeních, obáváme se, že to povede k celkovému snížení zájmu obyvatel o věci veřejné a zvýšení napětí v případě kontroverzních záměrů,“ píše se mimo jiné v dopise, kterým poslancům zaslali starostové a zastupitelé města a obcí.
Právo na účast v rozhodovacích procesech je totiž dáno i Aarhuskou úmluvou (3). „Nemožnost účasti ve stavebních řízeních by prakticky vedla i ke zrušení možnosti bránit se proti umístění sporných staveb u soudu. To by zjednodušilo lobbyistům a velkým firmám prosazovat nekontrolovatelné, předražené a nebezpečné stavby,“ zdůraznila Petra Humlíčková.
