Thajsko je stále jednou z cílových zemí elektronického odpadu z celého světa. Do jaké míry tomu tak je se pokouší zodpovědět společný projekt thajské nevládní organizace EARTH [1] a českého občanského sdružení Arnika [2]. V loňském roce tyto organizace odebraly první vzorky půdy ze tří míst, kde se rozebírá elektrošrot nebo se plasty z použitých elektronických zařízení dokonce spalují, a ukázalo se, že půda obsahuje toxické dioxiny, a to jak chlorované, tak i bromované, které vznikají spalováním plastů ošetřených bromovanými zpomalovači hoření. EARTH zmapoval rozsah dovozu odpadu a publikoval „Trading Away Health and the Environment: The Toxic Business of Waste Imports into Thailand into Thailand“.
Výsledky posledních průzkumů ve společném česko-thajském projektu podpořeném Evropskou komisí tak potvrzují, že v důsledku stále pootevřených hranic pro import elektronického odpadu dochází ke kontaminaci životního prostředí a může být ohroženo i zdraví lidí žijících v okolí závodů na zpracování elektronického odpadu. „Připomínáme to při příležitosti Mezinárodního dne ochrany ozonové vrstvy Země, který se slaví 16. září [3]. Při rozebírání elektronického odpadu, včetně lednic a klimatizací, totiž ve většině zařízení v Thajsku, ale i dalších zemích, není vyjímána chladící tekutina, která ve starých zařízeních může obsahovat freony [4] poškozující ozonovou vrstvu Země. Nesprávné nakládání s elektroodpadem tak vede k poškozování životního prostředí nejen v místě závodů na zpracování elektrošrotu, ale i ozonosféry, která chrání život na Zemi před škodlivým UV zářením,“ říká koordinátorka projektu Ing. Miroslava Jopková z české organizace Arnika.
Kromě toho, že se mnoho takzvaných „recyklačních“ závodů v Thajsku stalo popelnicí elektroodpadu z celého Thajska a jen těžko se vyrovnává s vlastní produkcí odpadu, nedávná studie ze sítě Basel Action Network [5] prokázala, že tam končí i elektronický odpad z Evropy a podle EARTH jsou důkazy také o tom, že do thajského celního přístavu dorazil dokonce i elektroodpad z České republiky. Kromě toho thajské PBS News nedávno informovaly o tom, že dovoz plastového odpadu do Thajska se v roce 2021 může zvýšit na neuvěřitelných 650 000 tun. „Jedním z hlavních cílů našeho projektu je přivádět pozornost k problematice thajského zpracovávání odpadu a souvisejícímu průmyslovému znečištění. Proto jsme připravili speciální videoklipy, které mají veřejnost, občanské iniciativy, organizace i úřady upozornit na vážnost situace. Nyní zveřejňujeme první video, které ukazuje širokou škálu problémů způsobených nesprávným zacházením s elektronickým odpadem přepravovaným do Thajska,“ vysvětluje RNDr. Jindřich Petrlík, expert Arniky na toxické látky a odpady.
Arnika i EARTH budou v mapování míst, kde se zpracovává elektronický odpad, pokračovat a dojde i na další odběry vzorků. „Nyní by pomohlo, kdyby Thajsko ratifikovalo Ban Amendment Basilejské úmluvy, který by dal naší zemi do rukou mezinárodní legislativní nástroj k ochraně před škodlivým dovozem odpadů,“ opakuje jeden ze závěrů knihy publikované v rámci projektu její spoluautorka Penchom Saetang, ředitelka EARTH. „Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy je ideální příležitostí věnovat se problematice elektroodpadu také z toho důvodu, že mezinárodní úmluvy týkající se ochrany ozonové vrstvy, jako je Montrealský protokol, fungovaly velmi dobře a ukázaly, že mezinárodní spolupráce může vést ke skutečným výsledkům v ochraně životního prostředí pro budoucí generace. Pokud by po tomto pozoruhodném úspěchu následovaly další úmluvy o chemikáliích a odpadech, jako je Basilejská úmluva [6], může být čisté životní prostředí zachráněno,“ uzavírá Petrlík.
Společný projekt nevládních organizací Arnika a EARTH „Zvýšení transparentnosti v řízení průmyslového znečištění prostřednictvím občanské vědy a posílení systému EIA“ probíhající v letech 2019–2022 je financován Evropskou unií (EU) a spolufinancován Ministerstvem zahraničních věcí České republiky v rámci Programu transformační spolupráce Transition.
Závěry publikace „Trading Away Health and the Environment: The Toxic Business of Waste Imports into Thailand into Thailand“ (v anglickém jazyce) jsou ke stažení v příloze.
[1] Ecological Alert and Recovery Thailand (EARTH) je nezávislá nevládní organizace usilující o sociální a environmentální udržitelnost a spravedlnost v thajské společnosti. EARTH bedlivě sleduje politiku industrializace thajské vlády, průmyslové znečištění a neudržitelné vzorce spotřeby. Podporuje také spravedlnost v oblasti klimatu, řádnou správu věcí veřejných a odpovědnost vládních a mezinárodních agentur. Hlavním zájmem organizace EARTH je téma dopadu nebezpečných látek na ekosystémy, místní komunity a zdraví pracovníků. Více se dozvíte na adrese: http://www.earththailand.org/en/
[2] Česká nevládní organizace Arnika se zaměřuje především na ochranu přírody, toxické látky a nakládání s odpady a účast veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí. Za dobu své existence se Arnika stala významnou evropskou nevládní organizací v boji proti toxickým látkám a chemikáliím, nebezpečné kontaminaci životního prostředí i posilování a rozšiřování práv na informace o chemickém znečištění. Organizace spolupracuje s několika partnery po celém světě (např. také v Ukrajině, v Arménii nebo v Bosně a Hercegovině), aby zajistila lepší a zdravější budoucnost co nejvíce lidem nezávisle na zeměpisné poloze.
[3] V roce 1994 Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo 16. září Mezinárodním dnem ochrany ozonové vrstvy, připomínajícím datum podepsání Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v roce 1987. Cílem protokolu je přijmout a zavést celosvětová opatření k eliminaci výroby a používání téměř 100 regulovaných látek, které poškozují ozonovou vrstvu.
[4] Freony, užívané nejčastěji jako aerosolové pohonné látky, chladiva nebo organická rozpouštědla, jsou halogenderiváty nižších uhlovodíků (podmnožina chlor-fluorovaných uhlovodíků), které obsahují alespoň 2 vázané halogeny, z nichž alespoň jeden musí být fluor. Regulací Montrealského protokolu se freony staly jednou ze zakázaných chemických látek, které mají být do roku 2020 zcela vyřazeny z používání.
[5] „Holes in the Circular Economy: WEEE Leakage from Europe“ (2019), publikovaná organizací pro ochranu životního prostředí Basel Action Network, je dvouletá studie probíhající v 10 zemích EU, kdy bylo sledováno 314 starých počítačů, tiskáren a monitorů, do nichž byly tajně instalovány GPS lokátory. Na základě toho byl zjištěn pohyb významného množství nelegálních zásilek nebezpečného elektrošrotu do několika zemí včetně Thajska.
[6] Basilejskou úmluvu dosud ratifikovalo celkem 53 zemí, včetně Thajska.
