Sdružení Arnika v programu také postrádá zavedení emisního stropu ohledně prachových částic PM10 a PM2,5 pro Moravskoslezský kraj a především pro Ostravsko-karvinskou aglomeraci. Dokument neobsahuje ani doporučení, aby se v budoucnu nepovolovala výstavba nových zdrojů znečišťování ovzduší anebo nezvyšovaly kapacity těch stávajících.
„Bezzubost programu je zarážející obzvláště ve světle hodnocení dopadů znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel Moravskoslezského kraje,“ konstatoval vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. Ve vyhodnocení vlivů koncepce se mimo jiné uvádí: „V Programu je informace o tom, že dojde ke zvýšení znečištění částicemi, pravděpodobně se tedy současný vliv na zdraví prohloubí. Vliv znečištěného ovzduší na zdraví je významný, ročně zemře pravděpodobně v území znečištěném polycyklickými aromatickými uhlovodíky o šest osob více na plicní nádor, než by zemřelo bez působení této znečišťující látky…“ (2).
„Se zhoršenou kvalitou ovzduší se Moravskoslezský kraj potýká již dlouhou dobu. Na začátku devadesátých let došlo sice k přechodnému zlepšení díky uzavření některých podniků a instalaci filtračních zařízení, avšak s opětovným nárůstem kapacity průmyslu, především hutních provozů, dopravy a dalších zdrojů emisí se ovzduší zase zhoršilo. Nejhorší je dopad znečištěného ovzduší na zdraví lidí v některých částech Ostravsko-karvinské aglomerace,“ řekla vedoucí kampaně Mgr. Vendula Kubačáková z ostravské pobočky Arniky.
Připomínky Arniky (1) poukazují zejména na potřebu využít pravomoci kraje při vydávání integrovaných povolení (IPPC) pro provozovatele zdrojů znečištění, na možnost zavedení lokálních emisních stropů, ale také na potřebu sledovat emise těžkých kovů či perzistentních organických látek. „Samozřejmě jsme nezapomněli ani na opatření, která nejsou tak moc „bolestivá“ – jako je například důsledná ochrana množství zeleně ve městě, protože ta dokáže velice účinně zachytávat nebezpečný polétavý prach. Příležitost vidíme i ve zkvalitnění hromadné dopravy, rozvoji cyklostezek a informovanosti občanů o škodlivosti spalování odpadů v domácích topeništích,“ podotkla Kubačáková.
Problematice největšího znečišťovatele ovzduší v kraji, hutnického komplexu ArcelorMittal, se ve svých projektech věnují Ekologický právní servis a občanské sdružení Vzduch.
„Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.“
