Výměna aktuální technologie třídění za automatickou třídicí linku, toť jedna z mála reálných inovací, za kterou se v oznámení záměru „Rozšíření a modernizace centra komplexního nakládání s odpady Benátky nad Jizerou“ schovalo navýšení její kapacity, které má podle sdružení Arnika dlouhý seznam nedostatků a neznámých, bez jejichž doplnění a řádných úprav dokumentu není možné dostatečně posoudit, jaké by měl záměr negativní dopady na životní prostředí. Arnika s navýšením kapacity skládky nesouhlasí.
Prvním fatálním nedostatkem “oznámení” je navýšení kapacity, které uvádí jen objem v m3. O kolik tun odpadu se tedy skládka do roku 2040 rozšíří, není jasné. Výměna aktuální technologie třídění za automatickou linku se ve skutečnosti dá považovat za jedinou modernizaci, která z oznámení vyplývá. Zbytek je z hlediska vývoje odpadového hospodářství (směrem k oběhovému hospodářství) spíše krokem zpět.
“Navyšování kapacit ostatních technologií nelze považovat za modernizaci. Autoři oznámení uvádí, že nová třídicí linka pomůže k lepšímu třídění druhotně využitelných složek (plast, papír, sklo atd.). Pak nám tedy nedává smysl, že zároveň chtějí navyšovat kapacitu už tak největší skládky svého druhu v Čechách,” upřesnila Nikola Jelínek, odbornice Arniky na toxické látky a odpady. “Skládkování je dnes v celé Evropské unii na ústupu, je na nejnižším stupni v hierarchii nakládání s odpadem, protože přináší celou škálu negativních dopadů. Propracované plány, jak se skládkování vyhnout, dnes existují, jsou dokonce součástí české odpadové legislativy. Ta řešení tu jsou, jen je zapotřebí je realizovat,” doplnila.(1)
Oznámení kupodivu naopak nevyžaduje navýšení akumulačních jímek. “Autoři oznámení připouštějí, že dojde k ohrožení kvality půd, horninového prostředí, podzemních i povrchových vod. Tento problém se pak samozřejmě dále umocňuje poměrně častými požáry skládek,(2) kdy se kontaminovaná voda musí mít kde zachytit. Přesto při navýšení kapacity skládky oznámení nepočítá s navýšením kapacit akumulačních jímek,” upozornil Jindřich Petrlík, programový vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.
Z pohledu ochrany životního prostředí je pak zcela nepřípustné, aby navýšením kapacity skládky došlo k narušení nárazníkové zóny před sousední evropsky významnou lokalitou, na které žijí např. zubři či divocí koně, k narušení migračních tras zvěře či biokoridorů. Ještě horší je ale nebezpečí toxicity skládky, které je dnes patrně upozaděno.
“Je potřeba důrazně upozornit na to, že na této skládce ročně končí kolem 70 000 tun škváry z malešické spalovny odpadů. Zčásti se stává stavebním materiálem a není zapotřebí z něj odvádět poplatek. Ušetří na tom provozovatel spalovny, který má kam ukládat téměř třetinu toho, co ročně spálí, ale i provozovatel skládky. Nikdo z nich však neřeší a neuvádí chemické složení odpadů ze ZEVO Malešice. Jejich součástí jsou přitom mimo jiné velmi nebezpečné bromované a chlorované dioxiny a dibenzofurany. Žádáme doplnění o informace o jejich vlivu na zdraví a životní prostředí, spolu s jejich bilancí pro rozšíření skládky v Benátkách nad Jizerou. Jestliže dochází k využití škváry či materiálu vzniklého smísením se škvárou mimo skládku, požadujeme doplnění informací o tom, kde a za jakých okolností se tento materiál používá,” doplnil Petrlík.
V neposlední řadě sdružení Arnika ve svém vyjádření, které má nyní na stole Ministerstvo životního prostředí, upozorňuje, že provozovatel běžně nedodržuje placení poplatků tak, jak by měl, a řešení tohoto problému dopadá na obce a menší podnikatele.
(1) V rámci české odpadové legislativy (Příloha č. 1 Zákona č. 541/2020 Sb.) máme zcela jasně stanoveny cíle pro recyklaci do dalších let, jmenovitě (mimo jiné):
- recyklovat 65 % komunálního odpadu do 2035, 55 % do 2025 a 60 % do 2030
- omezování a recyklace obalových odpadů
- uvádět na trh ekologické výrobky s podporou využití a recyklace
- zákaz skládkování využitelného odpadu (např. separátní sběr biologického odpadu a textilu)
- snížení skládkování komunálního odpadu na max. 10 % do roku 2030
(2) Např. v roce 2018 tvořily požáry skládek přes 10 % všech požárů, které museli hasiči likvidovat (ProfiPress, 2020). Jejich likvidace je nejen časově náročná, ale při nekontrolovaném hoření vzniká celá řada toxických látek. Dále je při nich produkováno značné množství odpadních vod, na které akumulační jímky nestačí a dochází tak k jejich únikům.
Nespaluj, recykluj! S odvahou.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
