Populace kriticky ohrožených sněžných levhartů (neboli irbisů) v Kazachstánu je prozatím v bezpečí před megalomanskými plány na stavbu skiareálu s kapacitou milion rekreantů ročně a 50 kilometry sjezdovek. Ten by zásadně narušil životní prostor těchto šelem. Arnika a všichni lidé, kteří od roku 2014 soustředili své úsilí do kampaně Zachraňme Irbise, tak mohou tento úspěch slavit. Projekt areálu v národním parku Ile-Alatau v minulých dvou letech postupně ztrácel pevnou půdu pod nohama. Svou nezastupitelnou roli sehrálo 15 tisíc podpisů petice, tlak veřejnosti na Mezinárodní olympijský výbor i spolupráce s kazachstánskými aktivisty, kteří proti projektu bojovali. Arnika ale Kazachstán neopouští a chystá se v nové kampani pomoci dalšímu ohroženému zvířeti.
„Před dvěma lety to vypadalo, že komerční projekt podporovaný vlivnými politiky převálcuje vše, co se mu postaví do cesty. Silný odpor veřejnosti, ekonomická krize a další okolnosti však způsobily, v co jsme doufali. Bagry z hor odjely, irbisové mohou nerušeně vychovávat svá mláďata a turisté vychutnávat krásy horské přírody,“ říká vedoucí kampaně „Zachraňme irbise!“ Martin Skalský z Arniky.
Arnika bude situaci dál bedlivě sledovat, v tuto chvíli ale kampaň splnila svůj cíl. Získané zkušenosti ale ekologové využijí už záhy: už v listopadu chystají spuštění nové kampaně. Ta pomůže ochránit další ohrožené zvíře, které žije v řídce obydlené krajině Kazachstánu a jež ohrožují komerční zájmy průmyslníků a politiků.
Plány na stavbu luxusního rekreačního střediska Kok Željau, které mělo vyrůst nedaleko bývalého hlavního města Almaty na úpatí severního Tian-Šanu, byly spojeny s kandidaturou Kazachstánu na pořádání Zimních olympijských her v roce 2022. Proto se kampaň „Zachraňme irbise“ zaměřila mimo jiné na Mezinárodní olympijský výbor. Stovky emailů šéfovi MOV, tisíce podpisů petice i nesouhlas Českého olympijského výboru napomohlo tomu, že konání olympiády v Kazachstánu nebylo odhlasováno a betonování hor tak ztratilo svůj hlavní argument.
Plány ale za své nevzaly a Arnika tak i nadále spolupracovala s kazachstánskými aktivisty, kteří se například soudí se zastupitelstvem města Almaty, které za celých deset let nesplnilo zákonné požadavky na zřízení ochranného pásma Národního parku Ile-Alatau. Ten je součástí oblasti výskytu irbisů.
Značné kontroverze, které projekt vzbuzoval, se spojily s ekonomickými problémy a o záměru tak postupně začali pohybovat i zástupci vládní (a prakticky jediné) politické strany Kazachstánu. Výstavba areálu se tak alespoň prozatím ocitla „u ledu“ a v nejbližších letech se z papíru určitě do pohoří severního Tian-Šanu nepřenese. Irbis má pro tentokrát klid.
