Evropská komise (EK) před rokem zveřejnila plán, v němž slibovala zákaz velké skupiny chemických látek, které jsou prokazatelně zdraví škodlivé, přesto je najdeme prakticky v každé domácnosti. Nevládní organizace, mezi které patří i Arnika, rok poté konstatují, že k velkému pokroku nedošlo.
Podle plánované legislativy by se měly přestat používat například nejškodlivější zpomalovače hoření, chemické látky často spojované s rakovinou, všechny bisfenoly, které mohou vážně narušit lidskou plodnost, všechny "věčné chemikálie" skupiny PFAS a další látky. Mezi nimi je přibližně 2 000 škodlivých chemických látek, které se stále nacházejí v dětských plenkách, dudlících a výrobcích pro péči o děti. Tyto látky neoddiskutovatelně přispívají k rostoucí neplodnosti lidstva, závažným civilizačním chorobám včetně cukrovky, obesity či imunitním poruchám. Přítomností PFAS ve výrobcích na českém trhu se zabývala také Arnika, která je objevila v dětských bundách i obalech používaných řetězcem rychlého občerstvení.
Omezení měla být provedena po skupinách chemických látek s podobnými fyzikálně chemickými a většinou i toxikologickými vlastnostmi, aby se předešlo riziku nahrazování zakázané látky jinou, podobně toxickou látkou.
Úředníci EK předložili dodnes návrhy, týkajících se čtrnácti skupin chemických látek, v různém stadiu přípravy. Návrhy na zákaz dvou skupin, jmenovitě perfluorovaných (PFAS) látek a chlorovaných parafínů se středně dlouhým řetězcem (MCCPs), jsou podle neziskových organizací dostatečně široké a důrazné a mohou tak skutečně přispět k rapidnímu snižování znečištění. U většiny z nich se však návrhy vztahují na malý počet chemických látek nebo jejich použití. To umožňuje pokračovat v jejich výrobě i použití a tím i v poškozování našeho zdraví a působení problémů v životním prostředí.
Dolores Romano, zástupkyně vedoucího politiky EEB pro chemické látky, to komentuje slovy: "Překročili jsme hranice možného chemického znečištění. Naše životní prostředí, pitná voda, potraviny, naše domovy a majetek obsahují stále větší množství nebezpečných syntetických chemických látek, které jsou spojovány s alergiemi, nemocemi a neplodností. Evropa má inspirativní vizi budoucnosti bez těchto toxických látek. Jsou to jen prázdná slova?"
Omezeno má být například pouze pět ze 148 bisfenolů. Bez omezení i kontroly tak zůstávají desítky látek, o nichž je známo, že škodí lidem. Dál by se měl používat například kontroverzní bisfenol A (BPA). To je přitom v rozporu se závěrem Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA), která pro něj 20. dubna snížila dvaceti tisíckrát přípustný limit expozice.1
Návrhy v této podobě prostě znamenají, že stovky tisíc tun toxických látek nadále vstupují do výroby a jsou vypouštěny do životního prostředí. Od roku 1950 narostla výroba chemických látek padesátinásobně a podle odhadů se do roku 2050 opět ztrojnásobí.2 Oficiální průzkum veřejného mínění v roce 2019 ukázal, že téměř všichni Evropané jsou znepokojeni dopadem chemických látek v každodenních výrobcích na životní prostředí.3 Existuje také stále více důkazů, že Evropané trpí zdravotními dopady znečištění chemickými látkami, varovala nedávno Evropská agentura pro životní prostředí.4
“Nový návrh zakázat celou skupinu PFAS látek uvádí, že v nákladech na zdravotní péči se dopady expozice těchto látek v EU pohybují mezi 52 a 84 miliardami ročně.5 Zatímco tedy vědci a zdravotnické orgány vydávají alarmující zjištění o vlivu látek na naše zdraví a tím i zvyšujících se nákladech na léčebné výdaje souvisejících s léčbou chorob způsobených těmito látkami, chemický průmysl má díky liknavosti úředníků Evropské komise zelenou a může nadále vyrábět staré i nové toxické látky končící ve výrobcích denní spotřeby a také v průmyslových procesech.” říká Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží organizace Arnika.
Nevládní organizace vidí za pomalým a pro výrobce chemikálií příliš vstřícným vývojem lobbování chemického průmyslu. Téměř u všech slibovaných omezeních byly porušeny zákonné lhůty, někdy i na několik let. Výjimky byly navrhovány přitom až na 12 let, čímž by vznikly tzv. "regulační prázdniny". Chemický průmysl přitom i podle EK patří k těm, které nejvíce znečišťují životní prostředí a spotřebovávají nejvíce energie i zdrojů.
Největší díl viny však podle nevládních organizací nesou úředníci, zejména Evropská komise. Ta má právní povinnost, čerstvý a silný politický mandát a pravomoci k zajištění rozsáhlých a rychlých zákazů. V praxi ale umožňuje, a dokonce přispívá k pomalé a slabé regulaci.
Pro více informací prosím kontaktujte odbornici Arniky na toxické látky Karolínu Brabcovou (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 731 321 737) nebo tiskového mluvčího Arniky, Luboše Pavloviče (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 606 727 942).
Poznámky:
1 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) snížil tolerovatelný denní příjem (TDI) látky BPA v potravinách 20 000krát. Vědci EFSA stanovili TDI na 0,2 nanogramu (0,2 miliardtiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den, čímž nahradili předchozí dočasnou hodnotu 4 mikrogramy (4 miliontiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den. https://www.efsa.europa.eu/en/news/bisphenol-food-health-risk
2 UNEP (2016). Marine plastic debris and microplastics – Global lessons and research to inspire action and guide policy change. United Nations Environment Programme,
3 https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_331
4 https://www.eea.europa.eu/publications/zero-pollution/zero-pollution
5https://chemsec.org/the-upcoming-pfas-ban-is-a-potential-game-changer/
