Nehorázným faulem se Státní energetickou koncepci (SEK) rozhodl prosadit ministr průmyslu Martin Kuba. Chce porušit zákon i obejít kolegy ve vládě, kteří k ní mají výhrady, a dosáhnout svého utajeně. Vzhledem k tomu, že jeho netransparentní návrh obsahuje například výběr lokalit pro stavbu nových jaderných elektráren, který by vybraným obcím desítky let bránil v rozvoji, není ani divu.
Na SEK neexistuje ekonomická analýza dopadů, ani dle zákona nezbytné posouzení vlivů na životní prostředí. Pokud by ale základní rysy SEK fakticky prošly nyní vládou, bylo by následné posuzování pouhou fraškou. Posuzování, které v těchto týdnech fakticky teprve začíná, přitom Kuba přes půl roku zdržoval.
Zelený kruh ze zdrojů na Ministerstvu průmyslu a obchodu získal informace, že Martin Kuba do zdánlivě nedůležitého podkladu pro vládu („informace“) ukryl řadu zásadních sporných rozhodnutí. Zároveň požádal premiéra, aby jeho návrh, kterým ve skrytu úkoluje své vládní kolegy, šly na jednání kabinetu bez obvyklého projednání mezi ministerstvy.
Martin Kuba v dlouhém seznamu úkolů požaduje například:
- najít nové lokality pro další jaderné elektrárny,
- připravit návrhy, které umožní zrychlit povolování velkých energetických staveb na úkor demokratické možnosti se vyjádřit a zapojit pro občany, obce i kraje,
- prosadit zákon na podporu spalování domácích odpadků.
Přečtěte si kompletní návrh ministra Kuby >>128.29 KB
Pokud by prošly návrhy Martina Kuby, do konce roku 2014 bude dokončena "vyhledávací studie lokalit pro další rozvoj jaderných elektráren po roce 2040", ačkoliv se respektovaní ekonomové i ČEZ shodují, že stavět nové jaderné bloky je za současných podmínek nesmysl. Všechny vybrané obce se pak ocitnou na desítky let bez možnosti rozvoje.
Druhý návrh směřuje k zavedení výjimek z čerstvě schváleného stavebního zákona, které by zvýhodnily velké energetické stavby. Ministr pro místní rozvoj by dostal za úkol urychlit prosazení elektráren, stožárů vysokého napětí či plynovodů do územních plánů krajů a následně obcí. Výsledkem může být netransparentní rozhodování bez účasti veřejnosti a zvýhodnění velkých energetických firem.
Zatímco v recyklaci domácího odpadu jsme hluboce pod průměrem EU a jeho zbytečným spalováním ztrácíme ročně suroviny za tři miliardy, ministr životního prostředí má podle představ Martina Kuby už do konce letošního roku předložit odpadový zákon "s cílem vytvořit vhodné podmínky pro energetické využití odpadů".
Svérázný je nejen obsah ministrova návrhu, ale i proces, jímž ho prosazuje. Materiály označené jako „informace“ nejsou vládou projednávány, ale pouze vzaty na vědomí. Ministři je nečtou, ale zároveň jimi také nelze ukládat žádné povinnosti. Aby se úkoly skrytě přiložené ke Kubově „informaci“ staly platnými, požádal ministr premiéra Nečase o výjimečné zařazení materiálu do části jednání vlády „s rozpravou“ [1]. Usiluje tedy o to, aby jeho vládní kolegové nemohli v předstihu zjistit, jaký je skutečný obsah této „informace“. Ministr Kuba požádal zároveň o výjimku z povinnosti předložit materiál do tzv. mezirezortního řízení a v něm připomínky jiných ministerstev a dalších organizací vypořádat.
Státní energetickou koncepci vláda projedná nejdříve na podzim, po ukončení zákonného procesu posouzení vlivů na životní prostředí, který probíhá za účasti české i mezinárodní veřejnosti. Výsledek se bude velmi pravděpodobně výrazně lišit od současných představ ministra průmyslu, které skrytě prosazuje zcela mimo standartní legislativní proces.
Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu uvádí:
„Martin Kuba se tajně snaží prosadit záměry obřích rozměrů, které by veřejně neobhájil. Jeho stranický kolega a neschopný ministr životního prostředí Chalupa mu nedokáže oponovat. Rok před volbami někteří ministři ztrácejí poslední zábrany.“
Jan Nezhyba ze sdružení Arnika uvádí:
„Masivní výstavba kontroverzních spaloven, které by nás vyšly na miliardy, může v budoucnu významně zdražit teplo, o tom ale ministr Kuba mlčí. Raději hledá kličky, jak nadbytečné stavby prosadit. Aby se v budoucnu spalovny nakrmily, hrozí dovoz odpadu ze zahraničí a rapidní snížení recyklace, takže z naší republiky může být popelnice Evropy. Že to ministru Kubovi nevadí, ukazuje, nakolik mu záleží na zájmech obyvatel ČR a na řešení problémů odpadového hospodářství. Zarážející je ignorace ekologických rizik i ekonomické zátěže, které by naši obyvatelé nesli i za okolní státy.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla uvádí:
„Snaha najít do konce příštího roku lokality pro budoucí nové jaderné elektrárny je velmi špatnou zprávou pro obyvatele České republiky a ještě horší pro obyvatele obcí, které se na takové mapě ocitnou. Po desítky let tak budou žít v pocitu ohrožení bez možnosti rozvoje, a to zbytečně. Je totiž krajně nepravděpodobné, že drahá a riskantní jaderná energetika má v Evropě budoucnost.“
Poznámky:
[1] Ministr Kuba se ve svém dopise premiéru Nečasovi mj. uvádí: „Vzhledem k tomu, že se jedná materiál nelegislativní povahy, který se týká nástrojů již projednaného uvedeného koncepčního materiálu, zajišťujících kontinuitu a další rozvoj v základních oblastech energetiky, dovoluji si Vás, vážený pane předsedo vlády, požádat ve smyslu čl. II. odst. 1 Jednacího řádu vlády o povolení výjimky z meziresortního připomínkového řízení. S ohledem na charakter materiálu prosím o jeho zařazení do části B (s rozpravou) programu jednání vlády České republiky.“
