Převážná část potištěného porcelánového nádobí na českém trhu obsahuje toxické těžké kovy. S tímto závěrem přichází spolek Arnika, který se na testování stolního nádobí zaměřil ve své nové kampani „Jezme bez jedů“. V té se zatím podařilo otestovat přes sto výrobků od různých výrobců a prodejců. Většina obsahovala v barevném potisku olovo (1) v řádech desetitisíců ppm (2). Nejproblematičtější jsou kusy přitažlivé pro děti. Například hrnek zdobený obrázkem psa, jehož hnědá srst byla tvořena 120 tisící ppm olova. Takový výsledek je alarmující, neboť odborníci uvádějí, že pro dětský organizmus neexistuje bezpečná koncentrace tohoto prvku. Výrobci se ovšem o bezpečné alternativy příliš nezajímají a mírné nastavení našich legislativních limitů je k tomu ani příliš nemotivuje.
„Upozorňujeme zejména na nádobí zdobené potiskem vystupujícím na povrch glazury. Glazury vtavené do nádobí jsou zcela zapečené a nemají tendenci se olupovat. Naše zkušenosti však ukazují, že zejména vystupující potisky nádobí s obsahem olova je možné seškrábnout nožem nebo drátěnkou a tak se mohou i těžké kovy dostat do těla. Nedomyšlený je také další osud tohoto nádobí. Co se totiž s toxickými látkami stává v okamžiku, kdy nádobí vyhodíme, nebo když se barva dostane mytím agresivními saponáty do odpadních vod? Olovo i kadmium mají tendenci se v životním prostředí hromadit a působit tak v malých dávkách po velmi dlouhou dobu,“ vysvětluje vedoucí kampaně Jezme bez jedů Karolína Brabcová.
Arnika věří, že zdraví škodlivé olovo (ale také kadmium) do výrobků, které přicházejí do kontaktu s jídlem, nepatří i za cenu toho, že nebude možné vyrábět hrnečky s širokou paletou barev a odstínů. Vyhláška ale stanovuje pouze tzv. migrační limity. Ty sledují pouze míru uvolňování olova v kyselém prostředí podobném prostředí v lidských ústech a to na částech nádobí, které se běžně do úst vkládají. Nesleduje ostatní části výrobků, ani rizika poškození potisků a uvolnění látek při mytí a dalších běžných činnostech. Arnika věří, že zdraví spotřebitelů je přednější než široká paleta různě zbarveného nádobí, které ovšem obsahuje toxické olovo.
Arnika proto oslovila některé z výrobců porcelánu s otázkou, proč zůstávají u použití problematických pigmentů. Odpovědi naznačují, že až na některé výjimky výrobci necítí tlak na uskutečnění opatření, která by šla nad rámec legislativních požadavků.
„Za odpovědné jednání výrobců, které by šlo kvůli ochraně zdraví spotřebitelů a životního prostředí nad rámec existující legislativy, se ovšem může zasadit veřejnost. Poptávka veřejnosti po chemicky bezpečných materiálech a aktivní podpora výzvy Jezme bez jedů! může výrobce k takovému jednání postrčit,“ vybízí Brabcová. K výzvě se lze připojit na webové adrese jezmebezjedu.cz/vyzva.
Kromě zmiňovaného hrnečku, jehož potisk obsahoval přes 120 tisíc ppm olova, se na nelichotivém druhé příčce umístil další hrneček s barevným dětským motivem (fotografie dalmatina) obsahujícím 60 tisíc ppm olova. I desátý nejproblematičtější hrnek obsahoval velmi vysoké hodnoty olova - téměř 29 tisíc ppm. Informace o výrobcích bude Arnika zveřejňovat na svých webových stránkách.
Poznámky:
1) Olovo: je spojováno s negativním působením na nervovou soustavu, poruchami chování nebo snižováním intelektu, které bylo prokázáno již při velmi nízkých dávkách, a to především u dětí. Mezi hlavní zdroje příjmu olova patří v Evropě voda a potraviny. Vzhledem k tomu, že děti mají potřebu věci nejen osahávat či očichávat, ale i chutnat, bývá dětský organismus vystaven dalšímu působení olova z půdy, písku či prachu. Více na www.arnika.org/olovo
2) ppm: jednotky udávající koncentraci sledované látky nebo prvku (v našem případě olova) na milion částic měřeného materiálu (v našem případě barevného potisku).
Realizováno za finanční podpory Ministerstva životního prostředí a hlavního města Prahy. Nemusí vyjadřovat stanoviska dárců.
