V nedávno zveřejněném návrhu Metropolitního plánu chybí potřebné mantinely pro rozhodování úředníků. Nesplňuje nejdůležitější úkol územního plánu a neříká, co se v konkrétních čtvrtích může nebo nesmí stavět. Autoři plánu sice tvrdí, že udělají z Prahy město živé a příjemné pro plnohodnotný a kvalitní život všech generací, ale plán samotný nic takového nezajistí. Dobrým příkladem jsou pražská sídliště, na kterých bydlí více než třetina obyvatel hlavního města. Místo aby Praha napravila dlouholeté zanedbávání potřeb jejich obyvatel, chce zrušit dosavadní pravidla, která například vymezují plochy, na nichž mají být školy, školky, polikliniky a další občanské vybavení, a umožnit neřízenou zástavbu. Je možné, že právě na sídlištích za několik let budou chybět malé obchody, parky nebo dětská hřiště.
Přestože se obyvatelé sídlišť potýkají s řadou problémů, Metropolitní plán nestanoví jasná pravidla pro jejich řešení. Cílem tvůrců je umožnit především takzvané zahuštění zástavby, což by v praxi znamenalo zástavbu zbývajících volných ploch, zejména trávníků a parčíků mezi paneláky. Většina obyvatel přitom neodmítá výstavbu jako takovou. Bez jasné regulace se ale lidé oprávněně obávají, že developeři budou z komerčních důvodů stavět prakticky výhradně nové bytovky, ale už nikdo nezajistí jejich odpovídající vybavení školkami, školami, hřišti, parky a dalšími zařízeními denní potřeby poblíž bydliště.
„Dosavadní územní plán a platné Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy vymezují na největších pražských sídlištích Jihozápadní Město, Jižní Město a Pankrác, a také v Dejvicích a na Palmovce centra celoměstského významu, která mají odlehčit dosavadnímu pražskému centru a zkrátit cesty obyvatelům sídlišť a okrajových částí města za službami, vybavením a prací. Mimoto se vždy plánovaly plochy pro rozmístění běžných služeb a zařízení občanského vybavení v dobré dostupnosti z obytných čtvrtí. Návrh Metropolitního plánu namísto toho přichází s koncepcí dostřednosti, která se vznikem a rozvojem nějakých center obsluhujících širší zázemí a poskytujících pracovní místa mimo střed Prahy nepočítá. Sídliště tak zůstanou místy hlavně pro přespání, stejně jako nové projekty pro bydlení. Jejich obyvatelé budou i nadále muset podnikat dlouhé cesty do centra, anebo budou jezdit autem do nákupních a zábavních center a do kancelářských parků rostoucích jako houby po dešti daleko na okraji města, protože ani tyto areály návrh Metropolitního plánu nereguluje,“ říká k celému problému architekt a urbanista prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. z Fakulty architektury ČVUT.
Nedostatky Metropolitního plánu jdou dobře ukázat na příkladu sídliště Horní Roztyly. Dřeviny, které dnes fungují jako hluková izolace, se ocitnou na zastavitelných pozemcích. K zástavbě Metropolitní plán navrhuje i parkoviště, školy a školky. Na parkovištích mohou vyrůst až čtyřpodlažní budovy, namísto dnešních nízkých budov školek může být podlaží mnohem více. Na okraji sídliště mohou vyrůst i tzv. věže, speciální výškové budovy, které se vymykají výškové regulaci. Namísto dnešních parčíků připravil Metropolitní plán pro sídliště něco nového: park ve volné zástavbě. Je to jednoduše způsob, jak umožnit zástavbu sídlišť bez nějakých větších omezení.
„Metropolitní plán na sídlištích umožňuje pozemky určené k zastavění plně využít, aniž bude část zachována na veřejné prostranství a stromy. Rozhodnutí bude záviset jen na uvážení úředníka stavebního úřadu a odboru územního rozvoje na magistrátu,” říká Zuzana Malá ze spolku Ochrana Roztyl a dodává: „Na místech protihlukových valů se vzrostlými stromy a keři mohou v budoucnu vyrůst budovy. Na sídlištích ubyde zeleně, ale zato přibude aut a obyvatel. Takový vývoj není ku prospěchu lidí, kteří na sídlišti žijí.“
„Není možné ponechat většinu území Prahy bez potřebných regulací. Zvláště na sídlištích, kde žijí tisíce obyvatel, musí fungovat školy, polikliniky, domovy pro seniory nebo malé obchody. Dostatek stromů ochrání obyvatele, aby se v létě na betonu neupekli. Povinností politického vedení města je zařídit, aby se ze sídlišť nestaly obří noclehárny. Metropolitní plán proto musí nastavit jasná a konkrétní pravidla,“ uzavírá Vendula Zahumenská, právnička Arniky.
Pomozte spravovat Metropolitní plán na Facebooku
Arnika připravila ve spolupráci s týmem odborníků podrobné komentáře k zásadním rizikům, která návrh Metropolitního plánu přináší. Každý týden zveřejňuje text k jednomu z těchto témat: parky a zelené plochy; doprava; školy, školky a další veřejná vybavenost; mrakodrapy a památková ochrana; dostupnost bydlení; využití brownfields, jako jsou například pozemky pražských nádraží. Arnika také sepsala pro Pražany návod, jak napsat připomínku k Metropolitnímu plánu. Až do konce července je poradna Arniky připravena odpovídat na dotazy.
Metropolitní plán se stane nejdůležitějším podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a ovlivní podobu Prahy na několik příštích desetiletí. Bude mít zásadní dopad na život a majetek všech obyvatel Prahy, kteří mají právě v červenci možnost do finální podoby zasáhnout. Už teď si mohou plán prohlížet a podívat se, jak ovlivní místo jejich bydliště. Lhůta pro podání připomínek je 30 dnů a poběží od 27. června do 26. července. Arnika vysvětluje Pražanům souvislosti Metropolitního plánu na webu www.zmenyprahy.cz.
