Vzrůstající počet spaloven odpadu může být zásadním problémem pro evropskou, a především českou klimatickou politiku – takový je závěr webináře Arniky s názvem Klima: Spalovny nám pěkně zatopí.
Hlavním tématem webináře bylo spalování odpadů a jeho dopad na emise CO2. Ten je z velké části způsoben spalováním plastů vyrobených z ropy, tedy jednoho z fosilních paliv. Z prezentace odbornice na spalovny a životní prostředí Nikoly Jelínek vyplynulo, že spalování odpadů vykazuje výrazně vyšší emise CO2 na jednu vyrobenou kilowatthodinu energie, ve srovnání s průměrem Evropské unie. Problematické však není jen spalování odpadů obsahujících plasty, ale také bioodpadu, který je součástí běžného komunálního odpadu. “Při stavbě nebo při plánování nových spaloven se přitom ty emise, které jsou biogenního původu a které tvoří až polovinu emisí CO2 ze spaloven, do hodnocení vlivu na životní prostředí vůbec nezapočítávají.” říká Jelínek.
Podle aktuální studie z Jižní Koreje (Kwon et al., 2023) povede do roku 2050 přeměna plastového odpadu na energii (včetně spalování v ZEVO), k větším emisím CO2 než spalování fosilních paliv. Jejich zjištění ukazují, že přeměna plastového odpadu na energii by měla být vnímána jako daleko větší problém, než tomu v současnosti je. Jinými slovy, nahrazování uhlí, ropy nebo zemního plynu v teplárnách odpady v žádném případě neřeší problém podílu teplárenství na emisích CO2. Pokud se chceme vyhnout dalším příspěvkům k oteplování atmosféry, musíme se vyhnout slepé uličce, do níž nás ZEVO a podobné technologie vedou.
Druhý přednášející, odborník na toxické látky Jindřich Petrlík, zdůraznil negativní vliv spaloven na biodiverzitu. Především díky manipulaci s odpadním popílkem se z nich dostávají do životního prostředí například tzv. věčné chemikálie – persistentní organické látky (POPs). Ty se potom postupem potravinovým řetězcem kumulují a ohrožují vrcholové predátory, jako jsou například symbol USA orel bělohlavý anebo želva kareta obrovská, žijící v Austrálii. Věčné chemikálie jsou však problémem i v Evropě. “Ve Švédsku vznikla studie, která zkoumala, proč dochází ke snížení reprodukční schopnosti u vyder a zjistili, že je to způsobeno zvýšenými koncentracemi polychlorovaných bifenylů. To jsou látky, které jsou sice dnes zakázané, přestaly se vyrábět a používat, ale bohužel vznikají mimovolně, nechtěně jako vedlejší produkty, podobným způsobem jako dioxiny při spalování.” říká Petrlík.
Třetím problémem, na který odborníci z Arniky upozornili, je ničení fosforu spalováním bioodpadů a příspěvek spaloven k prolamování třetí planetární meze – narušení koloběhu fosforu. „Každý rok se v dánských spalovnách ztratí téměř 10 000 tun fosforu,“ odhadl profesor Lars Stoumann Jensen z Fakulty přírodních věd Kodaňské univerzity. To zhruba odpovídá množství, které Dánsko ročně dováží jako fosfát.
Vzhledem k prokazatelnému vlivu spaloven na ničivé globální změny v životním prostředí je podle Arniky potřeba zásadních změn v postojích a opatřeních ohledně jejich provozu, ale i v oblasti výroby plastů. Ty by měly vést ke zvýšení snahy o recyklaci i kompostování bioodpadů a minimalizaci výroby plastů, jako klíčové aktivitě při ochraně životního prostředí.
Pro více informací prosím kontaktujte tiskového mluvčího organizace Arnika Luboše Pavloviče (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 606 727 942).
Nespaluj, recykluj! S odvahou.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
