Neratovická Spolana zažádala u Krajského úřadu Středočeského kraje o integrované povolení pro „Výrobu chloru a louhu amalgámovou (rtuťovou) elektrolýzou“. V žádosti, která je dostupná občanským sdružením a veřejnosti jsou mnohé pasáže žádosti označovány za obchodní tajemství a tak znepřístupněny veřejnosti. Přitom některé z takto utajovaných informací mají popisovat vliv Spolany na životní prostředí či jak Spolana hodlá omezovat emise a odpady z tohoto provozu.
Arnika ve svých připomínkách rovněž upozornila na nedostatečné srovnání používané technologie ve Spolaně s nejlepšími dostupnými technologiemi či s amalgámovými elektrolýzami, které jsou uvedeny v referenčním dokumentu BREF pro dané chemické odvětví. Spolana totiž v žádosti, která je dostupná veřejnosti, tají rovněž mnohé informace, které jsou důležité pro takovéto srovnání používaných technologií. „V žádosti je sice provedeno porovnání používané technologie s nejlepšími dostupnými technologiemi či s jinými provozy amalgámových elektrolýz, ale velice stroze. Čísla jsou tam prezentována pouze jako fakta a to bez možnosti si jakkoliv ověřit jejich věrohodnost,“ dodala Kuncová.
Arnika také ve svých připomínkách k žádosti o integrované povolení požaduje ukončení stávající rtuťové elektrolýzy v roce 2009. Pokud by totiž Spolana měla vyhovět zákonu o integrované prevenci znečištění, tak by měla mít tuto technologii již v říjnu 2007. Tento zákon totiž požaduje, aby byly podniky vybaveny takovou technologií, která odpovídá definici nejlepší dostupné technologie. Tak ostatně zní i požadavky Evropské unie. „Ve světě se používají tři technologie výroby chloru. Ta, kterou používá Spolana, je z hlediska dopadů na životní prostředí nejhorší z těchto tří variant,“ upozornil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Odstavený provoz a současný provoz amalgámové elektrolýzy ve Spolaně jsou hlavními zdroji emisí rtuti do životního prostředí a jsou také příčinou staré i nově vznikající ekologické zátěže v areálu Spolany. Jen náklady na sanaci staré amalgámové elektrolýzy ve Spolaně, které jsou hrazeny státem, se odhadují na 670 mil. Kč.
