Místo kotelny na biopaliva zbytečná spalovna, nechuť průběžně měřit emise nebezpečných dioxinů, zásadní nesrovnalosti v počtech pracovních hodin a kapacity spalovny nebo ohrožení kvalitní recyklace v Karlovarském kraji. To jsou některé výhrady, které uplatňuje sdružení Arnika v procesu posuzování vlivu hrozící chebské spalovny na životní prostředí. Své připomínky už poslali karlovarskému krajskému úřadu. Kontroverzní projekt na Švédském vrchu prosazuje firma Terea, která je z poloviny ve vlastnictví města Chebu.
„Z dokumentace jasně vyplývá, že investor nechce primárně pálit odpad, ale dodávat teplo. Teplo by ale podle nás daleko lépe a s podstatně menším ohrožením životního prostředí a zdraví lidí vyráběla třeba teplárna na biomasu. Každá spalovna totiž nejen produkuje podstatně více toxických látek, ale zároveň likviduje suroviny, které je pak nutné někde vytěžit, dopravit zpracovat. Jedná se o plýtvání penězi i přírodními zdroji,“ říká zpracovatel připomínek ke kontroverznímu projektu Matěj Man ze sdružení Arnika.
„Ve spalovně je také nedostatečně navrženo několik technologií. Například u škodlivin, které se zachytí na filtrech, aktuálně hrozí, že budou unikat a vážně tak ohrožovat zdraví zaměstnanců spalovny i obyvatel v jejím okolí. Popílek totiž obsahuje tak nebezpečné látky, jako jsou dioxiny (1) nebo těžké kovy. To všechno musí krajský úřad posoudit a podle našeho názoru by měl spalovnu zcela jasně odmítnout,“ dodává Man.
Podle nevládní organizace nechce investor svým záměrem primárně řešit problém odstraňování odpadu, ale získávání tepla, přesto však chce stavět spalovnu. Jenže dodávky tepla může zajistit i vybudování kotelny na biopaliva či bioplynové stanice. Odpady v Karlovarském kraji tak bude možné místo pálení lépe materiálově využít a dále tlačit na snížení jejich produkce.
Předložená dokumentace je neúplná a místy nepřesná. „Investor prezentuje spalovnu jako náhradní zdroj za spalování zemního plynu ve stávajících kotelnách, dokumentace však neobsahuje ani zmínku o snížení výkonu současných kotelen či srovnání produkce emisí ze spalovny a plynové kotelny,“ říká tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
Navíc Česká republika doposud nevyčerpala možnosti, které nabízí důkladná recyklace. Upozorňuje na to kampaň Nespaluj, recykluj! sdružení Arnika. Nové spalovny by zničily další tisíce tun kvalitních druhotných surovin. Pokud bychom je ale recyklovali, uspoříme mnohem více energie, než dodá spálení odpadu. Zároveň nebude nutné vytěžit a dovézt tisíce tun ropy a dalších surovin. Stejně tak bychom získali tuny kvalitního kompostu pro využití na zahradách a v zemědělství.
Poznámky:
(1) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech. Více o dioxinech >>
