Přírodě blízká podoba říčního ekosystému může mít více než dvojnásobnou hodnotu oproti uměle upravenému vodnímu toku.
Ničením těchto přírodních říčních ekosystémů se narušuje důležitá funkce vody v přírodě i krajině: přicházíme tak o přirozenou akumulaci vody v krajině, samočisticí schopnost vody, rozmanitost biologických druhů či přírodní úložiště uhlíku. Hodnota takto ztracených funkcí je finančně vyčíslitelná, nelze však adekvátně obnovit. Nenahraditelné ztráty by znamenal například sporný projekt jezů na Labi.
"Projekt jezu u Děčína dosud nebyl zveřejněn, tudíž o jeho ekologických dopadech je možné mluvit jen v obecné rovině. Nepochybně by však došlo k narušení pobřežních ekosystémů, vznikla by překážka pro migraci vodních živočichů a narušilo by se sezónní kolísání hladiny," upozorňuje Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody.
Při posuzování jakéhokoliv zásahu do říčního ekosystému je nutno zvažovat širší důsledky takové činnosti, například na ekosystémové služby říční nivy. Jak uvádí RNDr. David Pithart, CSc. z Institutu aplikované ekologie Daphne ČR, dosud je totiž ekonomická hodnota převážné části těchto funkcí považována za nulovou, jsou brány jako samozřejmost. "Začínáme se po nich ptát až v okamžiku, kdy ekosystémy zničíme a musíme funkce nahrazovat uměle. Příkladem může být zadržování vody v krajině. Schopnost ekosystému poskytovat služby závisí na jeho ekologickém stavu, jinými slovy jeho neporušenosti a 'zdraví'", vysvětluje RNDr. Pithart.
Na přikladu zdravé nivy řeky Lužnice lze názorně vyložit, jak velkou hodnotu může mít volně proudící řeka při velké povodni. David Pithart uvádí hodnotu 17 213 eur na 1 hektar říční nivy ve srovnání s částkou 6259 eur, což je naopak hodnota transformovaného území okolo řeky. Porovnává přitom ekosystémové služby, jako jsou protipovodňová opatření, biodiverzita, ukládání uhlíku, sportovní rybolov, produkce sena a dřeva či případně pšenice. "Labe jako velká volně proudící řeka má sice odlišný ráz koryta, zpevnění břehů a stavba jezu by však zcela změnily charakter řeky a znamenaly obdobné ztráty na uvedených ekosystémových službách," doplňuje Jana Vitnerová.
Jako ekologický i ekonomický nesmysl vidí splavnění Labe také profesor Hans-Ulrich Zabel z Univerzity v německém Halle, který spolu se svými studenty vypracoval "Vyjádření ke stavebním úpravám Labe a Saale". "Tato studie se sice týká splavňování německého úseku Labe, pro Českou republiku z ní však vyplývají tři zásadní závěry: Německo bez rozsáhlých stavebních úprav není schopné zajistit hloubku splavného koryta Labe 1,60 m po 345 dní v roce. Projekt jezu u Děčína, který má zajistit analogickou hloubku na českém úseku Labe od státní hranice po Děčín, tak pozbývá jakéhokoliv dopravního smyslu. Za druhé, v důsledku klimatických změn se budou plavební podmínky na Labi v budoucnu dále zhoršovat. Zajistit požadovanou splavnost by tak vyžadovalo mnohem razantnější zásahy spojené s ještě mnohem většími ekologickými škodami, než je v současné době plánováno. A za třetí, ani zajištění splavnosti na projektované úrovni nezajistí podmínky pro rentabilní plavbu - ta začíná od plavebních loubek výrazně vyšších," vysvětluje Vlastimil Karlík z Arniky.
Nejvýznamnější ale je, že řeka postupně změní svůj charakter. Dolní Labe je poslední přírodě blízký úsek rychle proudící velké řeky se sezónním kolísáním hladiny, na který navazuje podobně zachovalé Labe v Německu, na kterém není jediný jez až do Hamburku. Splavňováním dolního Labe bychom o tento v Evropě již jedinečný přírodní fenomén přišli.
Poznámky a další informace:
(1) Podrobnosti o vyhodnocení ekosystémových služeb říční nivy: http://arnika.org/voda/ekosystemove-sluzby-ricni-nivy
(2) Shrnutí studie a její plné znění (v němčině) najdete zde: http://arnika.org/voda/vyjadreni-ke-stavebnim-upravam-labe-a-saale
Světový den vody – 22. březen
Myšlenka připomínat si Světový den vody vzešla z Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 a v následujícím roce se tento významný den slavil poprvé. Propagace agentur OSN a nevládních organizací věnujících se problémům spojeným s vodou je zaměřena zejména na čistotu a ochranu vod a jejich šetření. Pro rok 2010 je tématem kvalita vody.
