Okolí dolů a metalurgických podniků v arménské provincii Lorri je pravděpodobně kontaminováno nebezpečnými chemickými látkami, zejména mědí. Ty podle analýz překračujícími právní i hygienické limity. Dotyčné průmyslové závody se nacházejí v těsné blízkosti domovů místních obyvatel. Nejvyšší hladiny toxických kovů byly zjištěny ve vzorcích z řeky Debed, což potenciálně ovlivňuje farmáře žijící na jejích březích, uvedli odborníci z Vysoké školy chemcko-technologické v Praze. Arménské i zahraniční organizace požadují účinné kroky ze strany vládních orgánů.
Továrna na výrobu mědi v Alaverdi, důl a odkaliště v Teghutu a několik dalších odkališť v okolí města Achtala – tyto významné průmyslové objekty regionu Lorri jsou podle nového výzkumu i příčinou kontaminace okolního prostředí mědí, zinkem, molybdenem, olovem a arsenem.
Analýza sedimentů řeky Debed zjistila náhlé navýšení úrovně mědi vždy těsně pod průmyslovými lokalitami. Původní hodnoty naměřené výše proti proudu jsou na některých místech překročeny i více než stokrát. [1]
"Skokové navýšení těchto hodnot svědčí o přímém vlivu místní důlní nebo metalurgické činností na znečištění životního prostředí těžkými kovy," vysvětluje Ing. Marek Šír, PhD., spoluautor výzkumu podpořeného Programem transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
"I méně kontaminovaná voda může přitom způsobit zdravotní potíže každému, kdo je jí vystaven delší dobu, například sprchováním nebo v zemědělství. Měď má v takovém případě negativní vliv především na játra a ledviny," vysvětluje odborník z pražské Vysoké školy chemicko-technologické.
Toxická vejce a hřiště
Dopad na lidské zdraví byl analyzován pomocí odběru vzorků lidských vlasů místních obyvatel, vajec volně žijících slepic a půdy z dětských hřišť. Polovina zkoumaných pískovišť byla znečištěna těžkými kovy, děti jsou přitom vůči takovým látkám zřetelně vysoce citlivé. Znepokojivá koncentrace mědi se objevila také v několika vzorcích vlasů od lidí, kteří v oblasti známou svými kláštery ze seznamu UNESCO žijí.
Pokud jde o vejce, odbornice na toxické látky z české nevládní organizace Arnika, Jitka Straková, uvádí: "Hladina dioxinů zjištěná ve vzorcích z Alaverdi překračuje jak evropské, tak arménské normy, v některých případech až pětinásobně." Tato zjištění naznačují, že průmyslové znečištění ovlivňuje také potravinový řetězec a ohrožuje tak zdraví místních nebezpečnými dioxinovými sloučeninami. "Už jen konzumací průměrného množství vajec (pozn.: pro arménské obyvatelstvo) lidé překračují přijatelnou denní dávku dioxinů stanovenou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin", dodává Straková.
Místní lidé výsledky výzkumu dychtivě očekávají, říkají arménští ekologové. "Konečně máme spolehlivá vědecká data, která potvrzují, že průmysl poškozuje zdraví lidí v důsledku nedostatečné ochrany ze strany našich zákonů i místních orgánů," shrnuje Elena Manveljan, předsedkyně nevládní organizace Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (Armenian Women for Health and Healthy Environment). "Příslušné orgány musí přijmout okamžité a jasné kroky a ochránit zdraví svých občanů před toxickými látkami," apeluje Manveljan.
Najít řešení ale nebude snadné, závody v Alaverdi a Teghutu totiž před několika týdny zastavily činnost, uvádí prezidentka informačního portálu Ecolur, Inga Zarafjan. Ruská banka VTB zahájila na přelomu září a října exekuční řízení se společností Vallex Group, která je vlastníkem zmiňovaného dolu v Teghutu i továrny v Alaverdi.
Výzkum proběhl v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v rámci projektu ekologických organizací Arnika z České republiky a Arménských žen pro zdraví a zdravé životní prostředí (Jerevan) s podporou arménského informačního portálu Ecolur a Programu na podporu transformační spolupráce MZV ČR.
Poznámky pro editory
Citované studie čtěte zde:
- https://english.arnika.org/publications/heavy-metals-in-lori-region
- https://english.arnika.org/publications/pops-in-alaverdi-eggs
Podívejte se na galerii fotografií ze vzorkování: https://arnika.org/v-armenii-mezi-tisiciletymi-klastery-a-nebezpecnymi-doly
[1] Úroveň mědi v sedimentech z řeky Debed pod továrnou v Alaverdi je třikrát vyšší (2 200 mg/kg) než úroveň zjištěná nad městem. Pomalu klesající čísla dále po proudu jsou skokově ovlivněny menšími říčkami přitékajícími z těžebních oblastí – řekou Šnog znečištěnou odpady z těžby teghutského dolu a řekou Achtala zachytávající vodu ze zdejších odkališť. Zde byly zjištěny nejvyšší naměřené hodnoty – více než 7 000 mg/kg – překračující hodnoty nad Alaverdi až stokrát. Řeka Debed protéká celým regionem od jihozápadu a dále přes hranice do Gruzie. Na svých 152 km v Arménii ji místní zemědělci využívají pro zavlažování svých zahrad a ovocných sadů.
