V úterý 16. listopadu byly zveřejněny návrhy mezinárodních urbanistických týmů vyzvaných do soutěže Florenc 21 na území mezi Masarykovým nádražím a Florencí. Brzy z nich vybere porota vítěze. O koncepci řešení klíčového rozvojového území v centru Prahy tak bude rozhodnuto. Veřejnost má možnost se k návrhům vyjádřit – ale pouze do 25. listopadu.
S návrhy se může veřejnost seznámit buď na výstavě v Institutu a plánování a rozvoje, anebo na webu soutěže Florenc 21. Veřejnost se sice k těmto návrhům může vyjádřit, ale pouze do 25. listopadu, navíc jen ke třem návrhům, které postoupily do finále. Komentáře pak musí vkládat prostřednictvím formulářů na webu soutěže a to neanonymně, komentáře se mají týkat jednotlivých odborných témat a občané se musí sami seznámit se soutěžními návrhy i zadáním soutěže. “Participace, která byla městem k soutěži slibována, musí vypadat jinak. Není možné po běžných občanech chtít, aby si sami prostudovali odborné návrhy a posoudili je. Občané by měli být vyslechnuti např. v rámci moderované diskuze a za pomoci odborníků na participaci by měly být jejich názory předloženy organizátorům soutěže a porotě,” upozorňuje Anna Vinklárková z Arniky.
Zapojení veřejnosti tak opět probíhá poněkud nešťastným způsobem a ve velmi krátké časové lhůtě jako na jaře tohoto roku, kdy veřejnost mohla hodnotit současný stav území. Obdobný průběh měla také tzv. konzultační skupina, do níž byla přizvána i Arnika. “Dostali jsme pouhých pět dní přes víkend na to, abychom se vyjádřili k zadání soutěže a více než stostránkovému dokumentu s názvem informace o území. Naše připomínky stejně zapracovány nebyly a ani jsme nedostali možnost se ke způsobu jejich vypořádání vyjádřit,” vysvětluje Anna Vinklárková.
Spěch je pravděpodobně daný napjatým časovým harmonogramem, neboť vypisovatelem soutěže není město, ale soukromý sektor (Penta a ČSAD). Tím si město svázalo ruce, protože základní parametry soutěže, jako jsou kapacity území a funkční využití, určil developer. Město tak promarnilo příležitost najít a prosadit svou vizi rozvoje území (např. umístit budovu magistrátu či jinou veřejnou funkci na Florenci) a přenechalo odpovědnost za zásadní rozhodnutí o klíčovém rozvojovém území Prahy na porotě soutěže.
Přestože jsou základní parametry soutěže zatíženy skutečností, kdo je jejím vypisovatelem, je nutné ocenit, že se nepostupuje podle původní územní studie. Zorganizování mezinárodní urbanistické soutěže umožnilo, aby vedení města získalo vhled, jak se transformace podobně složitých území řeší v zahraničí. Mezinárodní odborníci nastavili vedení města zrcadlo, že jeho v podstatě jediný vstupní požadavek o minimálně 40% podílu bydlení v území, je nedostatečný. Dotazy zahraničních urbanistů, jaký je plánovaný podíl developerských bytů, městských bytů a finančně dostupných bytů (např. družstevních) zůstaly nezodpovězeny s tím, že pozemky jsou v soukromém vlastnictví. Obdobná absence jasného názoru města panovala rovněž ohledně otázky budoucnosti magistrály. Zahraniční odborníci zdůrazňovali, že není možné ignorovat dopady “dálnice” v centru na své okolí a na lidské zdraví, a že je nutné mít odvahu učinit politické rozhodnutí a magistrálu zklidnit.
Ukazuje se tak, že řada věcí, které jsou v Evropě standardem, jsou u nás řešeny prioritizací soukromého sektoru, nebo nejsou díky pasivitě samosprávy a její neochotě regulovat soukromý sektor řešeny vůbec.
Pravděpodobně se nemusíme obávat, že v území vznikne developerská zástavba podle vybraného vítězného návrhu. Zásadní otázkou ovšem zůstává, jestli se vedení města postaví k věci čelem a začne účinně vymáhat po developerech podíl bytů pro město za nákladovou cenu či konečně humanizovat magistrálu. Vzhledem k tomu, že ocelová konstrukce v celém jejím úseku od kolejiště Masarykova nádraží až po Hlávkův most je v dožilém stavu, bylo by dobré tuto příležitost využít.
