Zásadní přepracování a doplnění dokumentace požaduje Krajský úřad Ústeckého kraje u projektu takzvané pyrolýzní spalovny pneumatik, kterou v tichosti plánuje firma Rosetinor v obci Hrbovice nedaleko Ústí nad Labem. Odborné připomínky k projektu mělo i sdružení Arnika, které tak přispělo k odmítnutí původního záměru. Zcela nedostatečně investor popsal, co všechno by chtěl spalovat, uvedl chybné emisní limity a nesouhlas ekologického sdružení i úřadu panuje nad tvrzením, že po výstavbě dojde k úsporám energie. Se stavbou nesouhlasí ani místní lidé a žádají zastavení projektu.
Silným kritikem záměru je obec Chabařovice, ve které by mohlo dojít k dalšímu zhoršení stavu ovzduší. Vedení obce dokumentaci podrobně prostudovalo, odhalili tak mnohé závažné nedostatky či nejasnosti. „Naše obec leží v oblasti se zhoršenými rozptylovými podmínkami. Obáváme se, že pyrolýza bude mít vyšší exhalace, než nám slibuje investor, protože autoři projektu nedokázali podložit svá tvrzení věrohodným měřením. Obáváme se zvýšeného množství emisí a zápachu i narušení vznikajícího rekreačního území jezera Milada,“ říká starosta města Chabařovice Mgr. Josef Kusebauch.
Při takzvané pyrolýze bude vznikat plyn, který chce firma spalovat, co ale bude s dalšími produkty, zatím není jasné. Významného „spalovače pneumatik“ už přitom Ústecko má - Čížkovickou cementárnu. Kromě samotného provozu hrozí i zvýšení exhalací z dopravy, protože si budou cementárna a spalovna konkurovat v boji o pneumatiky, které bude nutné svážet ze širokého okolí.
Proti záměru vystupuje i sdružení Arnika, kterému vadí zejména proto, že spalování (včetně zplyňování) odpadu plýtvá cennými surovinami. Nevládní organizace místo toho prosazuje, aby stát i firmy upřednostňovaly materiálovou recyklaci – v tomto případě z pneumatik měly podle ekologů raději vzniknout například povrchy cyklostezek, sportovišť v exteriéru i interiéru, k výrobě střešních krytin, povrchů či takzvaného zahradnického mulče.
Investor se navíc snaží zařadit svůj záměr do jiné emisní kategorie, než kam spadají spalovny odpadů, aby nemusel dodržovat tak přísné emisní limity. S touto snahou nesouhlasí ani Ústecký kraj, ani sdružení Arnika. „Místním obyvatelům se zamýšlený projekt nelíbí také proto, že by se z Ústeckého kraje mohla stát velkospalovna pneumatik. Dokumentace třeba tvrdí, že díky zplyňování pneumatik a následnému spalování plynu dojede k úspoře neobnovitelných zdrojů a tedy k úspoře energie, což už zřejmě přišlo drzé i krajskému úřadu. Plně podporujeme rozhodnutí krajského úřadu o přepracování dokumentace. Další vývoj ukáže, zda bude investor na svém záměru trvat i nadále,“ říká odborník na spalovny Matěj Man ze sdružení Arnika.
Investor ohlásil svůj záměr letos v létě. První kolo připomínek veřejnosti, státních institucí i nevládních organizací skončilo v září. Dohromady se sešla celá řada vážných připomínek neúplnosti dokumentace, nedostatečnému důkazu nízkých emisí technologie, či zdůvodnění, proč je záměr pro Ústecký kraj potřebný. V polovině října pak krajský úřad Ústeckého kraje nařídil přepracování dokumentace.
Cementárna Čížkovice ročně spaluje až 30 000 tun starých pneumatik. Nová pyrolýza by měla spalovat dalších 14 000 tun ročně. Přitom roční produkce pneumatik v ústeckém kraji je málo přes 16 000 tun. Stavbou nové pyrolýzy by se kapacita k likvidaci tohoto odpadu v kraji zvýšila na trojnásobek produkce, což by znamenalo výrazné zvýšení svozu z okolních oblastí.
